Genofondové plochy zakládá Ekologické centrum Meluzína, které sídlí v Děčíně a Ostrově nad Ohří. Jeho členové se už druhým rokem starají i o hlupickou alej, která byla v žalostném stavu.
„Celou plochu jsme pokosili, abychom udrželi bylinné patro coby zázemí pro hmyz, ošetřili jsme staré vysoké stromy a do aleje jsme vysadili dalších 40 stromů odrůd, které patří k Českému středohoří,“ popisuje obnovu aleje vedoucí Meluzíny Martin Lípa. Nyní tu rostou hrušně Děkanka letní, Krvavka velká, Solanka, Špinka nebo slavná Koporečka.
Genofondové plochy obsahují hlavně jabloně, hrušně a třešně, v poslední době k nim přibývají i slivoně. Někdy jde o celé sady, jindy o jediný strom vzácné odrůdy.
„Jde o stovky odrůd a ke všem vedeme v Geografickém informačním systému evidenci, kterou lze snadno aktualizovat,“ líčí Martin Lípa. Všechny stromy jsou navíc vysokokmenné, což je pro vzhled krajiny příznivější než moderní plantáže zákrsků nebo čtvrtkmenů.
V databázi jsou údaje k šesti stům odrůdám
Do Českého středohoří se tak pomalu vrací odrůdová pestrost, kterou bylo kdysi proslulé. Spousta sadů však v minulém století vzala za své. Některé zanikly s nuceným odchodem Němců, jiné ustoupily orné půdě.
„Ovocnářství se navíc vyvíjelo k vyšší výnosnosti, takže sadů nebylo potřeba tolik jako dřív. Kritické pak bylo období 90. let, kdy se na zániku sadů podepsala nekoncepčnost zemědělství a hlavně tehdejší móda odebírat zboží, ale neplatit faktury. Až u nás bude pořádek, tak ovocnářství půjde zase nahoru. Lidé to nezapomněli a spotřebitel začíná hledat regionální potraviny,“ upozorňuje Martin Lípa, vystudovaný zemědělský inženýr.
Aby měli lidé v případě zájmu o starou odrůdu kam sáhnout, vzniká díky podpoře Norských fondů kromě genofondových ploch také Výběrová databáze odrůd, kde si zájemce vybere vhodnou odrůdu na základě svých požadavků.
„Bude opravdu nadupaná. Obsahuje informace k 600 odrůdám a 80 kritérií, podle kterých je lze volit. Věřím, že o ni bude zájem. Lidé se totiž o staré odrůdy zajímají stále víc,“ dodává Lípa.
Odrůdy nabízejí výraznější chuť
Databáze by měla být hotová do konce roku a chybět v ní nebudou ani kontakty na jednotlivé školky, které danou odrůdu nabídnou. Zájemci ale musí počítat s tím, že některé zapomenuté odrůdy budou na základě jarní objednávky k odběru až na podzim.
Zájem o staré odrůdy může podle Martina Lípy lidem přinést nečekanou odměnu. Jednak je přivede k historii kraje, jednak se jim nabízí fantastická chuťová exkurze.
„Moderní odrůdy jsou totiž vyšlechtěné na univerzální vkus spotřebitele. Nikoho neurazí, avšak ignorují lidi s jinými výraznými preferencemi. Kdo má třeba rád kyselá jablka, tak si dnes v podstatě na žádném nepochutná. To u starých odrůd nehrozí,“ konstatuje Martin Lípa.
