Pro města a jejich obyvatele neznamená Natura 2000 omezení. „Aspoň o žádných nevíme. Po povodních se v blízkosti Labe stejně nesmí stavět,“ říká třeba lovosický starosta Milan Dian.
Navíc podle ministerstva životního prostředí hranice Natury nezasahují do stavebních pozemků obcí. „Stavby a opravy domů tak nejsou ovlivněné,“ řekla mluvčí resortu Petra Roubíčková.
Značně nejasná je naproti tomu situace ohledně státem a rejdaři prosazovaného jezu pod Děčínem (o záměru výstavby jezu jsme psali zde). Ekologové slaví. Věří totiž, že jez je teď minulostí.
„Je to dobré rozhodnutí vlády. Podléhat snahám o splavnění Labe výstavbou jezu považujeme v době, kdy vody v řece ubývá, za vysoce nezodpovědné,“ řekl krajský šéf Strany zelených Jiří Škoda.
Stát naopak tvrdí, že ani jezu se ochrana údolí Labe nedotkne a stavba se připravuje dál. A to i přesto, že ani řada firem už s lodní dopravou nepočítá.
Nutné posouzení podle Natury 2000
Podle Ředitelství vodních cest stavba jezu, jehož přípravy stály už 800 milionů korun, ohrožená není.
„Nyní musíme EIA (posudek o vlivu stavby na životní prostředí) doplnit o posouzení podle Natury 2000, důležité však je, že stavbu několik let ohrožoval vliv ochrany na štěrkové a bahnité náplavky, které tam ale nebudou. Vláda pro ně má lepší lokalitu,“ upozorňuje šéf Ředitelství vodních cest Lubomír Fojtů.
„Komplikace to je, ale ne fatální. Zpoždění odhaduji na tři měsíce až půl roku,“ doplnil.
Stejný názor má ministerstvo. „Existence lokality Natura 2000 nepředstavuje zákaz stavby jezu. I v případě, že by se prokázal významně negativní vliv, je stanovený postup, který umožňuje stavět při realizaci kompenzačních opatření,“ potvrzuje mluvčí Roubíčková, že stát je připravený chránit štěrkové a bahnité náplavky někde jinde.
Bezjezová variantaEkologové jezy odmítají, naopak navrhují tzv. bezjezovou variantu. Ta má mít nulový negativní vliv na přírodní ekosystémy, má stát dvakrát méně a zajistí splavnost až k Ústí i bez závislosti na umělých vlnách. Ale ještě lepší je podle nich zajistit přístup ČR k moři spíš přes kanál z jižní Moravy na Dunaj. „Labe je a zůstane bídně splavné od Střekova po Magdeburg, což je 350 kilometrů. Z Břeclavi k Dunaji je to 70,“ dodává Marian Páleník ze sdružení Přátelé přírody. |
To se ovšem nelíbí ekologům. „Se stavbou jezu měli problém dřív a taková úroveň ochrany tam nebyla. A teď by měl projít? Podle mě má jez v této podobě stopku,“ věří Škoda.
Rejdaři státu nevěří
I rejdaři přiznávají, že sebevědomému postoji státu moc nevěří.
„Může to klidně znamenat konec jezu. A jelikož oblast bude ve zcela jiném režimu ochrany, může to přinést i zhoršení údržby vodní cesty a kdo ví, zda současné plavební podmínky nebudou ještě těžší,“ obává se spolumajitel rejdařství EVD Lukáš Hradský.
Jeho lodě podle něj přepravují náklad třeba firem Ferox, Spolchemie či Lovochemie.
„Některé z nich mohou mít problém, rozhodnutí vlády je sabotáž národního hospodářství,“ rozčiluje se Hradský.
Otázkou však je, nakolik tato silná slova vystihují realitu, co se týče potřeby samotných firem ohledně dopravy po Labi, a tedy i nutnosti stavět jez.
Z oslovených firem potíže připouští jen děčínský Chart Ferox, který vyrábí třeba obří zásobníky na plyn. Jejich přepravu zvládají pouze lodě, které je vozí do Hamburku. Za rok je jich zhruba kolem deseti.
Problémem jsou mosty v Drážďanech
Další firmy ale sázejí na vlaky a kamiony. „Uvítali bychom přepravu solí po vodě, ale poslední roky se na ni nelze spolehnout, proto využíváme silnice a železnici,“ podotkl mluvčí Spolchemie Jan Charvát.
Potíže necítí ani výrobce ocelových konstrukcí Barkmet, který navíc připomíná další aspekt. „Hlavním problémem jsou pro nás mosty v Drážďanech,“ poukazuje obchodní zástupce společnosti Yuriy Kulchytskyy, že řadě firem ani jez nepomůže, když o kus dál lodě stejně neprojedou.
A pak je tu ještě saská strana, která plány na jez tvrdě kritizuje. Expertní tým strany SPD pro oblast Labe začátkem května do Prahy poslal připomínky k EIA.
„Jez bude mít vážný dopad na ochranu přírody, vod i živočichů na obou stranách hranice,“ obává se mluvčí Klaus Fiedler.
„Negativní dopady na přírodu nebyly ani teď posouzené v dostatečné míře a dokumentace by mohla být úspěšně napadnuta soudně,“ varuje pak dokonce Wolfram Günther z iniciativy Aliance 90/ Die Grünen.
