Hvězdicovité členění pastvin a luk, které jsou od sebe odděleny remízky a mezemi, považuje starostka Blatna Iveta Rabasová Houfová (Spojenci pro kraj) za nejcennější prvek tamní krajiny, který si zaslouží ochranu.
„Je to krajinný prvek, který v současné době žádnou ochranu nemá, ale z hlediska hospodaření s vodou je to jedna z nejdůležitějších věcí,“ sdělila Rabasová Houfová.
Společně s několika dalšími starosty z regionu připravuje žádost k Ústeckému kraji o vyhlášení přírodního parku. Celková výměra by měla být kolem 170 kilometrů čtverečních a zahrnovat má katastry obcí Blatna, Hory Sv. Šebestiána, Kalku, Boleboře a Výsluní.
Přírodní park je nejnižším stupněm ochrany přírody a krajiny. Klade důraz na estetické a přírodní hodnoty.
„Tento stupeň ochrany nemůže zabránit všemu, ale vstupuje do procesu schvalování výstavby, kdy se k záměru vyjadřuje i odbor ochrany životního prostředí Ústeckého kraje. Nechceme tím nikomu bránit v podnikatelských aktivitách, ale rádi bychom měli oporu v tom, že bude posuzován i z hlediska vzhledu v krajině,“ upozornila starostka.
Nedávno obec kritizovala vznik betonových ohradníků kolem pastvin, které v okolí Blatna a dalších obcí vybudovala soukromá firma. Proti vznikla i petice, kterou podepsaly stovky místních obyvatel. Chomutovský stavební úřad stavbu navzdory kritice místních povolil.
Obce na žádosti o vyhlášení přírodního parku pracují zhruba rok. Posoudí ji Ústecký kraj, vyhlášení musí schválit rada kraje. Celý proces obvykle trvá několik měsíců.
Debata o chráněné krajinné oblasti
Roky se vede také diskuse o tom, zda zařadit Krušné hory mezi chráněné krajinné oblasti (CHKO). Výzvu na vyšší ochranu hor chce ministerstvu životního prostředí předložit hnutí Spojenci pro kraj, jež je spolu s ANO a ODS ve vedení kraje.
„Krušné hory nepotřebují zábavné lunaparky ani apartmánové satelity. Cestou je rozvoj individuální turistiky, podpora penzionů a budování jednoduché turistické infrastruktury. Turismus je samozřejmě budoucností Krušnohoří a čím lépe ochráníme jeho kulturní ráz i přírodní krajinu, tím raději se sem turisté budou vracet,“ řekl krajský radní Michal Kučera.
Podle Jiřího Řeháka, Kučerova stranického kolegy a náměstka hejtmana, se případným vznikem CHKO zamezí stavbě slunečních a větrných elektráren. „Zamezí tomu, že kraj nebude esteticky ani jinak k žití. Vyhlášení CHKO může být šancí pro krušnohorský region, který je bohužel velmi zanedbaný,“ zmínil Řehák.
Podporu záměru chce uskupení vyjednat jak v krajské vládě, tak se zástupci Karlovarského kraje a se starosty napříč Krušnými horami.
