Chmele se urodilo mnohem méně než loni. Pěstitelé se z toho ale radují

Pěstitelé chmele se radují, že se letos urodilo výrazně méně chmele než před rokem. Zdánlivý paradox má prosté vysvětlení. Loňská nadprodukce jen zvýšila náklady, srazila ceny na minimum a chmel se často ani nepodařilo prodat, protože už nebylo komu.

Ilustrační snímek | foto: Petr Topič

"Vzhledem k nižší sklizni oproti předchozímu roku lze očekávat postupné zobchodování celé produkce roku 2011," nastiňuje předseda Českého svazu pěstitelů chmele Bohumil Pázler.

Sklizeň chmele loni a letos

Celkem letos čeští pěstitelé sklidili 6 088 tun chmele, loni to bylo 7 772 tun. Z hektaru to znamená průměrný výnos 1,31 tuny, loni 1,49 tuny.

Největší úroda byla v nejrozsáhlejší Žatecké chmelařské oblasti, a to 4 556 tun (loni 5 620 tun). V Úštěcké oblasti na Litoměřicku sklidili chmelaři 649 tun (loni 903 tun), na Moravě na Tršicku to bylo 883 tun (loni 1 248 tun).

Mezi odrůdami dominuje Žatecký poloraný červeňák, jehož letos bylo 5 020 tun. Sládku chmelaři sklidili 488 tun, Premiantu 467 tun a Agnusu 85 tun. Zhruba 28 tun bylo ostatních odrůd, které pěstitelé zatím spíše jen zkoušejí.

Prodat pivovarům vypěstovaný chmel je v posledních letech stále složitější. Ve světě převládá trend, kdy se množství chmele používaného při výrobě piva snižuje. Pro český, kvalitní a tím i drahý chmel tak klesají možnosti využití.

Čeští chmelaři v roce 2011 sklidili 6 088 tun chmele. "Proti loňskému roku (čtěte zde) je to snížení produkce o 1 684 tun, v porovnání s dlouhodobým průměrem je pokles přibližně o 400 tun," vypočítává Bohumil Pázler. Nižší sklizeň chmele navíc letos provází jeho vysoká kvalita.

Přes 6 tisíc tun sklizeného chmele je ale podle Pázlera pořád velice slušná úroda vzhledem k tomu, jak se neustále snižuje rozloha tuzemských chmelnic. Třeba v roce 2002 byla jen nejznámější česká odrůda, tedy Žatecký poloraný červeňák, na 5 600 hektarech chmelnic. Letos už chmelaři pěstovali všechny druhy chmele na pouhých 4 632 hektarech.

Chmelnice mizí na celém světě. Světové plochy chmelnic se meziročně snížily přibližně o tři a půl tisíce hektarů. Cestou k tomu, jak si udržet své postavení ve světové konkurenci, tak pro české chmelaře nadále budou hlavně investice do nových míst, které dávají vyšší výnosy na menší rozloze a snižují tak náklady.

"Sklizňová plocha červeňáku je v novodobé historii nejnižší, proti roku 1993 má jen 43 procent. Nicméně za posledních pět let byl nový porost vysázen na 1 056 hektarech a to je pozitivní trend," řekl tajemník českého svazu pěstitelů Michal Kovařík.