Rieckenova vila stojící v údolí Bílého potoka v blízkosti klidné litvínovské čtvrti Šumná je považována za architektonický skvost.
Továrna Heinricha Rieckena stála, jak tomu bývalo zvykem, hned vedle. Rodinné sídlo vzniklo secesní přestavbou původního klasicistního domu. Proměnu měl kolem roku 1910 na starosti významný mostecký architekt Adolf Schwarzer.
Továrník zřejmě musel po válce odejít s rodinou do Německa, po roce 1946 po něm už na českém území není ani zmínka. V památkově chráněné vile poté byly svého času byty nebo školka. V posledních letech tam ale není nic.
„Ještě před asi čtyřmi lety tu žil správce, starší pán. Pak ale skončil a od té doby je dům úplně prázdný,“ řekl Petr Šindelář, právní zástupce firmy Semplex – současného vlastníka nemovitosti.
Opuštěnou vilu obchodní společnost Semplex koupila asi před osmi lety od firmy, která v sousední továrně zpracovávala přízi. Šindelář odmítá, že šlo o spekulativní záměr. „Mělo tu být sídlo firmy, nějaké byty a ve sklepě například vinárna. Jenže to ztroskotalo na nedostatku financí,“ sdělil Šindelář.
Mandl ze sklepa chce technické muzeum
„Semplex vlastní majoritně dánský podnikatel, který byl z toho domu a záměru nadšený. Ochotně svým českým partnerům pomáhal financovat prvotní nezbytné záležitosti, do zásadní investice už se ale nepustil a česká strana firmy si ji dovolit nemůže. Proto je nyní vila zakonzervovaná,“ poznamenal Šindelář.
Současný vlastník podle něj provedl například odizolování domu proti vlhkosti či instalaci nových rozvodů elektřiny, plynu a vody. „Jenom tohle vyšlo na několik milionů korun,“ odhadl Šindelář. Základní oprava by vyšla na desítky milionů.
Zub času se na domě podepsal opravdu značně. „Pomohli“ i nezvaní hosté. Čas od času se dovnitř i přes zabezpečení přece jen někdo vypraví. Zmizela třeba všechna litinová topení, na zdech s odloupnutými omítkami jsou sprosté malůvky. I přes to všechno ale interiér ohromí. Zejména pak hlavní hala s dubovým schodištěm.
„To dřevo je úplně zdravé,“ zaťukal Šindelář na masivní zábradlí. „Tahle část je opravdu nádherná a naštěstí téměř nepoškozená.“ Dům o několika desítkách místností disponoval centrálním vysavačem, výtahem pro jídlo, zimní zahradou, velkou terasou.
Ve sklepě ještě stojí mandl. „Chtěli by ho do Národního technického muzea. Jednáme s nimi,“ podotkl Šindelář a ukázal na otvor v jedné ze zdí podzemního podlaží. „Tudy mohl Riecken projít až do fabriky. Vedlo to do výrobní haly. Asi aby ho zaměstnanci neviděli z okna,“ odhadl.
Záměr se soukromým sanatoriem nevyšel
Ve dvoupatrové vile prý mohlo být soukromé sanatorium poté, co se s tímto záměrem před několika lety ozvali čeští lékaři spolupracující s kolegy z německého Cvikova. Když si ale objekt důkladně prohlédli, rozmysleli si to.
Semplex se v jednu chvíli dokonce rozhodl dům oficiálně nabídnout k prodeji. Požadoval 12 milionů. „Zájemci byli, ale nabízeli málo peněz. Firma by nedostala zpět ani to, co do místa už investovala. Nakonec spolupráci s realitkou ukončila,“ vysvětlil Šindelář.
„Já nám moc líto, že tahle krásná a cenná budova nadále chátrá. Bohužel i poměrně nedávná větrná smršť napáchala své. Jeden z několika nádherných stromů na zahradě vily byl vyvrácen i s kořeny,“ uvedl Jan Setvák, člen Klubu přátel historie Litvínovska.
Nyní se Semplex snaží najít investora, který by spolu s ním šel do proměny místa. „Firma jedná se dvěma podnikateli ze stavebnictví, že by tady na pozemku postavili bungalovy a současně s tím se pustili i do obnovy samotné vily, v níž by také mohly být byty,“ popsal Šindelář.
