Farmaření mají v krvi. Jejich rodiče a děda totiž po revoluci odkoupili státní statek ve Verneřicích na Děčínsku, protože nechtěli, aby zde skončil chov skotu. Posledních deset let se mohou chlubit tím, že jejich společnost Agrokomplex nese označení ekofarma.
V biorežimu chovají krávy – těch mají v současné době necelých 1 500 – i pěstují krmivo pro ně. Zvířata se většinu roku pasou na loukách v malebném prostředí Českého středohoří.
„Biochov je poměrné náročné udržet. Každý rok chodí lidé z Kontroly ekologického zemědělství. Kontroluje se správná dokumentace, kvalita krmení, ustájení a berou se vzorky krmení zvířata,“ říká Helena Doušová, která se o firmu stará společně s bratrem Jakubem.
O jak početné stádo se staráte?
K říjnu se jednalo o 1 462 kusů, základní stádo je zhruba 670 až 700 krav, okolo 30 býků, zbytek jsou telata a dvouleté či tříleté kusy. Co se týče děčínského okresu, jsme zde asi největší. V rámci Ústeckého kraje se dá říct, že jsme farmou střední velikosti.
Co konkrétně chováte?
Z 90 procent chováme masné francouzské plemeno skotu blond d’aquitaine. Zbytek tvoří české straky a plemeno hereford. Postupem času bychom chtěli chovat pouze francouzské „blonďáky“.
Proč jste se rozhodli pro toto plemeno?
Má výborný vzrůst a výborné maso.
Prezentujete se jako firma s biochovem skotu. Co si pod tím máme představit?
Děláme v režimu ekologického zemědělství, takže zvířata jsou chována v biorežimu a maso z nich je certifikované jako bio, stejně tak veškeré naše pozemky jsou certifikované jako bio a produkce z nich také. Pracujeme tedy bez chemie, bez postřiků a bez hnojiv. Biochov máme od roku 2009. Krmení skotu je stoprocentně zajištěno vlastními zdroji – jde třeba o seno, senáž či šrot.
Jak moc je náročné biochov udržet, chodí kontroly, které to hlídají?
Ano, každý rok chodí lidé z KEZ – Kontroly ekologického zemědělství. Kontroluje se správná dokumentace, kvalita krmení, ustájení a berou se vzorky krmení pro zvířata. Samotné maso pak kontroluje veterinář.
Kde zvířata chováte?
V současné době máme přibližně 1 565 hektarů pozemků, z toho je zhruba 80 hektarů orné půdy určené k pěstování krmiva pro skot a zbytek jsou louky a pastviny. Zvířata žijí v režimu částečně pastevního chovu a ustájení – jde zhruba o pět měsíců od konce listopadu do konce března či poloviny dubna, podle toho, jaké je počasí. Zbytek roku jsou zvířata venku. V současné době krávy akorát zavíráme.
Jak často zvířata na pastvinách kontrolujete?
Každý den. Máme dvě skupiny pasáků, kteří jsou rozděleni na čtyři stáda. Hodně práce mají v době, kdy přicházejí na svět telata, protože ta musí být označená a zaevidovaná do sedmi dnů.
Kolik se ročně narodí telat?
Okolo pěti set. Letos to bylo trochu horší, protože loňský rok byl kvůli suchu trochu komplikovaný a krávy kvůli tomu tolik nezabřezávaly.
Agrokomplex Verneřice
|
Kolik lidí se o zvířata stará?
Nyní máme 47 zaměstnanců, patří k nim i pracovníci našich jatek a nákupního střediska včetně řeznictví. Ten počet je dostačující.
Lze se farmařením uživit?
Ne, bez dotací bychom nevydrželi. Ty dostáváme na základě nastavených pravidel, kdy se třeba musí posekat pastviny. Jelikož u nás jde o ekologické zemědělství, máme takto zaměřené dotace a pak jsou dotace, o které může požádat každý zemědělec – třeba na pastviny.
Dá se vyčíslit cena za chov jedné krávy?
V současné době to je u nás 15 tisíc korun.
Vaše maso je k dostání ve verneřickém nákupním středisku, které vlastníte. Kam všude ho ještě dodáváte?
Rozvážíme ho do Ústí nad Labem, Děčína, Litoměřic a Prahy. Jedná se o hotely a restaurace, obchody zpravidla ne, jde pouze o jedno řeznictví v Litoměřicích, Benešově nad Ploučnicí a v Praze.
Na vašich internetových stránkách visí oznámení, že z kapacitních důvodů nepřijímáte nové velkoodběratele. Proč?
Zákazníci by stále chtěli naše maso, ale my nemáme tolik zvířat v jateční váze. Takže zůstáváme u stálých zákazníků a nové odmítáme.
Nehodláte kvůli tomu své stádo rozšířit?
Asi by to šlo. Ale než takové zvíře doroste jateční velikosti, trvá to tři roky. Teď se také musí brát ohled na klimatické podmínky, v případě dalšího sucha by mohl být problém všechna zvířata ukrmit.
Narážíte tím především na loňské sucho? Jaké bylo v porovnání s letošním létem, které bylo také velmi horké?
Loňský rok byl katastrofa, zvířata snědla všechny zásoby i rezervy. Sucho navíc přišlo dřív a tráva nenarostla vůbec. Letos přišlo sucho později a tráva díky tomu stačila narůst. Loni a bohužel i letos se navíc musela vozit voda, to byly obrovské náklady. Když chtěla vyčíslit agrární komora škody, tak jen na vodě, přikrmování a tom, že zvířata nenarostla tak, jak měla, šlo o 2 miliony korun. Nakonec jsme se díky přikrmování nemuseli části zvířat zbavovat, ale letos na jaře se to projevilo tak, že některé krávy kvůli úbytku hmotnosti neustály porody a zemřely. Šlo asi o 40 krav.
Máte někdy chuť to vzdát?
Ano. (smích) Ale když už jsme se do toho dali po našich rodičích a dědovi, tak to neuděláme.
Jaké byly počátky vaší firmy?
Firma jako taková vznikla v roce 1992. Založil ji děda s otcem a jde v podstatě o pokračovatele státního statku ve Verneřicích, ve kterém oba pracovali a nechtěli, aby zde skončilo zemědělství a chov skotu. Odkoupili stávají budovy, stroje, zvířata a vzali i většinu zaměstnanců.
Jaké jsou vaše plány do budoucna?
Přežít. Ono to zní možná legračně, ale blíží se výrazné zastropování dotací, takže při nejhorších scénářích to pro nás může být likvidační. Ono už nějaké zastropování existuje i nyní, zohledňuje se množství obhospodařovaných hektarů, ale uvažuje se ještě o markantnějším omezení.
