„Na základě výsledků geotechnického průzkumu nyní projektant zpracuje projektovou dokumentaci pro kompletní opravu sesuvu. Dokončení projektových prací předpokládáme na přelomu roku, a nebude-li následnou veřejnou soutěž na zhotovitele stavebních prací nic komplikovat, předpokládáme zahájení prací v jarních měsících roku 2022 s termínem dokončení ještě v tomtéž roce,“ sdělila MF DNES Nina Ledvinová, mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
Na to, že pod částí klíčové dopravní tepny hrozí masivní sesuv půdy, přišli odborníci na podzim 2018. Tehdy našli dokonce i několik prasklin přímo na silnici. Příčinou nestability podloží podle nich bylo to, že v nedalekém zatopeném lomu stoupla hladina vody o několik metrů.
Tyto domněnky pak potvrdil i inženýrsko-geologický průzkum, v rámci kterého bylo v místě provedeno celkem šest vrtaných sond.
„Jak se již před průzkumem předpokládalo, k poklesu smykových parametrů zemin v geologickém prostředí došlo s velkou pravděpodobností v souvislosti se zvýšením vlhkosti zemin a pórových tlaků ve spodní části svahu vlivem celkového zvýšení úrovně podzemní vody a vody v oprámu z důvodů ukončení umělého snižování úrovně hladin důlních a podzemních vod, a to především odstavením čerpacího centra Obří pramen v Lahošti,“ popsala mluvčí ŘSD závěry průzkumu.
K destabilizaci svahu navíc přispěl i vliv poddolování a nepříznivý sklon závěrných svahů bývalého povrchového lomu Maxhütte.
Cenu stát odhaduje na 60 milionů
ŘSD už připravuje zakázku na zpracování projektové dokumentace kompletní sanace svahu. „Konečnou cenu určí právě projekt, nicméně hrubý odhad nákladů se v této chvíli pohybuje kolem 60 milionů korun,“ nastínila mluvčí ŘSD.
Před opravou svahu a vozovky každopádně podle ní nelze z bezpečnostních důvodů ukončit zmíněné omezení dopravy.
„V případě neodklonění dopravy do vedlejšího dvoupruhu by měly vibrace za následek další degradaci svahu a postup sesuvu až do vozovky,“ sdělila.
Silnice I/13 je páteřní dopravní tepnou Ústeckého kraje. Spojuje hned několik velkých měst, na území kraje vede přes Českou Kamenici, Děčín, Teplice, Bílinu, Most, Chomutov či Klášterec a pokračuje i do Libereckého a Karlovarského kraje. Denně ji využívají desetitisíce řidičů.
