Firma Severočeské doly, která je součástí koncernu ČEZ, má povolenou těžbu uhlí v lomu do roku 2030 a o prodloužení těžby zhruba do roku 2035 se zatím jedná. Do roku 2030 však ČEZ zároveň plánuje výrazně snížit podíl výroby elektřiny z uhlí a zároveň navýšit podíl výroby bezemisní energie.
To, že jde právě u fotovoltaických panelů o seriózní úvahy, dokazuje i jejich testování v areálu blízké ledvické hnědouhelné elektrárny.
„V okolí elektrárny Ledvice má ČEZ vytipováno hned několik potenciálních lokalit pro výstavbu fotovoltaických elektráren, jejichž celkový instalovaný výkon přesáhne 100 MW. Část bychom rádi zprovoznili na rekultivovaném území výsypky Pokrok, zvažujeme ale také střešní instalace, jako jsou například carporty,“ uvedl Jan Kalina, člen představenstva ČEZ a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika.
Dlouhodobě se hovoří o tom, že na místě nejhlubšího povrchového lomu České republiky vznikne v rámci rekultivace po ukončení těžby uhlí obří jezero, které by mělo být zhruba třikrát větší než loni veřejnosti otevřené jezero Most. Nově vzniklé území by však nemělo sloužit jen k rekreaci.
I proto se nabízí možnost využít ho pro výstavbu obnovitelných zdrojů elektrické energie. „Velkou výhodou zdejší oblasti je již zavedená infrastruktura, elektrické rozvody, ale i zkušení kolegové, kteří rozumí energetice. Máme zájem na tom, aby se kraje po odklonu od uhlí přeorientovaly právě na moderní energetiku,“ dodal Kalina.
Kombinace zemědělství a výroby elektřiny
I proto zde poslední půlrok ČEZ zkoumá parametry různých solárních panelů, od jejich nejoptimálnějšího nastavení vůči slunci až po výhody i nevýhody jednotlivých typů.
Mezi testovanými panely je i speciální konstrukce vhodná pro takzvanou agrovoltaiku. Svisle stojící panely lze umístit na zemědělské plochy a výrobu ekologické elektřiny zkombinovat se zemědělstvím nebo pastevectvím.
Právě podobný typ obnovitelných zdrojů by v budoucnu mohl najít místo i na již zrekultivovaných územích, jako je například nedaleká Radovesická výsypka u Bíliny. Dle odborníků z ČEZ nebudou rekultivovanému území šetrně umístěné panely škodit. Záleží však na vývoji legislativy, která zatím s takovou kombinací zemědělské činnosti a výroby energií nepočítá.
Rozsáhlé území mezi Bílinou, Štrbicemi, Kostomlaty pod Milešovkou a Štěpánovem o rozloze 1 200 hektarů patří k největším výsypkám v Evropě. Rekultivace pod hlavičkou Severočeských dolů v místě začaly v roce 2003.
Přírodní laboratoř
První navážení nadložní zeminy z lomu Maxim Gorkij (dnes lom Bílina – pozn. red.) sem přitom začalo už v roce 1969. Nově vytvořená přírodní krajina dnes veřejnosti nabízí naučné stezky, cyklostezky, odpočinková místa či turistické trasy. Nedávno zde pro děti z okolních základních škol vzniklo i centrum environmentální výchovy s venkovní učebnou a přírodními vzdělávacími prvky.
Část výsypky, tzv. sukcesní plocha, kde po navezení vytěžené zeminy nedošlo k rekultivacím, pak funguje doslova jako přírodní laboratoř.
„Vědci z České zemědělské univerzity, Jihočeské univerzity či Agentury ochrany přírody a krajiny zde zkoumají, za jak dlouho a jak si příroda s novou krajinou bez pomoci lidí poradí. Dnes zde žije 57 vzácných nebo chráněných druhů rostlin a živočichů,“ upozornil mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký na další možnost využití nově vzniklého území.
Celkově za dobu své existence od roku 1994 Severočeské doly navrátily zdejší krajině téměř šest tisíc hektarů v podobě zemědělské půdy, lesů a podobně. Na této ploše vysázely téměř 22 milionů stromů a keřů, žije zde 146 druhů ptáků. Na dalších 1,6 tisíce hektarech již společnost zahájila další rekultivace.
