"Cesta je to správná, ale způsob provedení je nešťastný. Není nejlepší, aby pouze některé děti měly školku zcela zdarma. To je jeden z důvodů, proč se na Šluknovsku demonstruje," řekl varnsdorfský starosta Martin Louka.
Strategie proti vyloučeníStrategii boje proti sociálnímu vyloučení do roku 2015 zpracovala Agentura pro sociální začleňování. Vláda ji před měsícem schválila. Plán počítá například s tím, že děti ze sociálně vyloučených rodin budou mít již od roku 2013 tříletou docházku do mateřských školek zdarma, bezplatné obědy i svačiny a hrazené kroužky. Kolika dětí se strategie týká nikdo netuší. V kabinetním dokumentu je uvedeno, že pokud by se týkala pouze populace tří až pětiletých dětí, ministerstvo školství by na její uskutečnění muselo najít zhruba 2,4 miliardy korun (více zde). |
Místní žene do ulic mimo jiné pocit, že lidé žijící na dávkách, tedy hlavně Romové, jsou protežováni na jejich úkor. Citlivě vnímají například to, že je nyní častěji kontrolují policisté, od kterých očekávali pomoc (více zde).
Radní ve Varnsdorfu se tomu v těchto týdnech snaží předcházet. Dokonce upustili od plánu zdražit nájmy v obecních bytech, aby lidi, kteří chodí do práce a nedostávají příspěvky na bydlení, zbytečně neprovokovali.
Že podobné návrhy mohou přilít olej do ohně si uvědomuje i zmocněnkyně vlády pro lidská práva Monika Šimůnková. "Zásadní věc je, lidem tato opatření dobře vysvětlit. Že je to ve prospěch všech," říká Šimůnková.
"Tyto děti potřebují ve školkách získat základní sociální návyky, aby zvládly základní školy, nekončily v praktických, dříve zvláštních školách, ale měly základní vzdělání a uplatnění na trhu práce," vysvětluje Šimůnková. Zároveň dodává, že když rodiče nebudou děti do školek posílat, bude rodičům hrozit postih, zřejmě by přišli o část dávek.
Jenže na severu Čech je již dnes míst v mateřských školkách ohromný nedostatek a na volné místo se čeká v pořadnících. Do roku 2013, kdy mají mít sociálně slabí školky zdarma a mají být pro ně vyčleněna místa, města nová zařízení postavit nestihnou.
Školek je už teď nedostatek a jsou na ně pořadníky
Rodiče tak nejspíš budou muset počítat s tím, že míst ještě ubude. V každé školce by totiž mělo být pět procent míst pro děti z vyloučených lokalit.
"Já závidím zákonodárcům optimismus, že ve školkách je dostatek míst. Města a obce nemají na to, aby všechno hradily. Držím ministerstvu školství palce, aby se tyto nápady mohly uskutečnit, osobně jsem ale velmi skeptický," říká mostecký primátor Vlastimil Vozka.
Nejde totiž jen o další místa ve školkách a jejich zřízení, ale třeba i o přijetí dalších učitelek.
Podle primátora Teplic Jaroslava Kubery je povinná školka pro děti ze sociálně vyloučených rodin nesmysl. "Školky jsou hlídací zařízení pro maminky, které chodí do práce. Někomu se to hodilo a udělali jsme z toho výuku, tak to ale není. Ať udělají nultý ročník na základní škole a tam děti naučí to, co je učí ve školkách. To by bylo rozumné," tvrdí.
Teplice nyní podle Kubery jednu novou školku plánují postavit. Nebude to ale kvůli plánům přijatým vládou. "U nás ve městě s takovou strategií nepochodí. To není žádná strategie, ale parta bláznů, kteří sají peníze ze státního rozpočtu. Vymýšlí hlouposti. Ústavy, které takové blboviny dodávají, je třeba zrušit," zlobí se Kubera.
Je to standardní princip solidarity, hájí strategii Šimáček
Šéf Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček, která dokument připravila, strategii hájí. "Nikde není napsáno, že zadarmo budou mít školku všechny děti ze sociálně vyloučených lokalit. O tom rozhodne Orgán sociálně-právní ochrany dětí," říká.
Zvýšené náklady podle něj budou do značné míry hrazené z dotačního programu ministerstva školství. "Všechny resorty mají podle usnesení vlády povinnost zajisti prostředky na tato opatření a všechny resorty souhlasily, že přestrukturalizují svoje rozpočty," poznamenal Šimáček.
Připouští však, že pro školky a města to zátěž i tak bude. "Každé město a ředitelé školek by si měli dopředu dobře kapacity promýšlet, aby měly místo pro ty s povinnou docházkou. To znamená, že ve školkách by muselo být mnohem více míst," řekl.
Na tom, že některé děti budou za školku platit a jiné ne, nevidí nic špatného. "Je to standardní princip solidarity, který má ve společnosti místo. Zejména v okamžiku, kdy se bohatým vyplatí, aby pomohli s prevencí jevů, které je potom zatíží," tvrdí Šimáček.
