Odkryté hroby na předpolí lomu Bílina u Mariánských Radčic na Mostecku

Odkryté hroby na předpolí lomu Bílina u Mariánských Radčic na Mostecku | foto: Archeologický ústav AV ČR

Vědci hledají pomocí DNA potomky lidí ze středověkých hrobů na Mostecku

  • 0
Dvanáct lidí z Mariánských Radčic na Mostecku povolilo historikům pátrat v minulosti jejich rodin. Dozvědí se, jestli mají předky v hrobech odkrytých v létě na předpolí blízkého uhelného lomu Bílina. Pokud projdou vyřazovacím kolem, genetici porovnají jejich DNA s genetickým materiálem z hrobů.

"Samotné odebírání DNA je až poslední fází. Bude se dělat jen u těch lidí, jejichž původ se podaří prokázat až do počátku 17. století," upozornil vedoucí výzkumu Petr Čech z Archeologického ústavu Akademie věd ČR.

Historici budou přes zimu prohledávat staré dokumenty z Mostecka, aby nezmapovaná časová prodleva mezi pohřbenými a jejich možnými potomky byla co nejmenší.

"Například pro obec Jenišův Újezd existují matriky do roku 1606. Pro Mariánské Radčice pak takzvané gruntovní knihy do roku 1542. To už jsou zajímavé šance na propojení tehdejší populace s tou, která byla na námi zkoumaném pohřebišti pohřbívána v 13. století," přiblížil Čech.

S hledáním zájemců o spolupráci začali historici při nedávné pouti v Mariánských Radčicích.

"Dvanáct lidí, kteří podepsali dotazníkový formulář, na první pohled to není mnoho. Ale v takovýchto akcích se hlásí ti vnímavější, kteří znají své předky alespoň tři generace zpět," poznamenal Čech.

Výzkum přinese poznatky o migraci pod Krušnými horami

Historici chtějí výzkumem získat informace o tom, jak moc se obyvatelstvo v Podkrušnohoří měnilo.

"Hlavně chceme zjistit, zda má někdo ze současných obyvatel v tomto regionu předky. Zajímá nás to kvůli údajům o migraci v celé oblasti," zmínil Čech.

Pohraniční oblast Krušných hor totiž trpěla častým střídáním obyvatel. Například právě v oblasti, kde nyní archeologové zkoumají středověké pohřebiště, zanikla před dvaceti lety kvůli těžbě uhlí obec Libkovice a její obyvatelé se museli odstěhovat.

Vystěhování postihlo i Mariánské Radčice. Nyní mají necelých pět set obyvatel, před druhou světovou válkou jich bylo přes tisícovku.

Na dnešním katastru Mariánských Radčic před staletími stávala obec Nesvětice. Vznikla zhruba v první polovině 13. století a zanikla přibližně o dvě století později v důsledku husitských válek.

Nesvětice znesvětily velké pohřebiště

Archeologové odhadují, že vyrostla na místě staršího, velkého pohřebiště, které nyní zkoumají. Nalezené hroby totiž pocházejí nejen z doby, kdy Nesvětice stály, ale i z první poloviny 11. století (o nálezu zde).

"Lidé si postavili domy na pohřebišti a došlo tak k jejich znesvěcení," přiblížil Čech název středověké obce.

Jestli má někdo z obyvatel Nesvětic na Mostecku dodnes potomky, pomůže archeologům zjistit laboratoř kriminalistického ústavu, která se zkoumáním DNA věnuje. Na projektu se podílí i Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě.

"Určitě to všechny zajímá. Jde o propojení historie s moderními metodami. Když se mluví o DNA, tak to lidi láká. Ptají se na to, těší se na výsledky," potvrdil zájem místních starosta Mariánských Radčic Jaroslav Sikora.

Archeologický průzkum probíhá na území, které je předpolím hnědouhelného lomu Bílina. Vedle projektu, jenž hledá potomky původních obyvatel regionu, zároveň archeologové zdokumentují celou oblast, než z ní horníci odvezou zeminu a vytěží uhlí. Poté by místo lomu mělo v rámci rekultivace vzniknout jezero Bílina.