Podle ředitele Podřipského muzea Martina Trefného, který výzkum vedl, jsou podobné hroby na českém území poměrně běžné. Unikátní je však počet pohřbených lidí.
„Nezůstalo totiž jen u dvou lebek. V hrobě bylo nakonec šest dospělých a jedno dítě, což je možná nejvyšší počet známý z únětických hrobů,“ říká roudnický archeolog.
Ostatky nyní zkoumají antropologové, avšak žádná z koster zřejmě nebude kompletní.
„Lidé tehdy ukládali do hrobu jednoho či dva jedince kompletní a později k nim přidávali části těl dalších lidí. Jejich pohřební praktiky a kultovní představy však zatím nedokážeme uspokojivě vysvětlit,“ doplňuje Trefný.
Hrob nebyl příliš narušen
Přestože v období únětické kultury bylo druhotné otevírání hrobů běžné, tak hrob v Podluské nebyl nijak významně narušen. Svědčí o tom nálezy čtyř nebo pěti keramických nádob, z nichž jedna byla zcela neporušená.
„Nálezy doplňuje ještě jedna pazourková čepel. Zatímco v hrobech mladšího období únětické kultury nacházíme četné bronzové předměty, tak ve starším období, kam spadá i tento hrob, byla pohřební výbava poměrně chudá,“ podotkl archeolog.
Nález z Podluské by nemusel být v této lokalitě poslední. Archeologové totiž už za druhé světové války prozkoumali hrob ze stejného období v nedaleké Horymírově ulici.
„Můžeme se proto domnívat, že se v jižnějších částech Roudnice mohlo nacházet pohřebiště ze starší doby bronzové,“ dodává Trefný.
