„Odhaduji, že pocházel z období kolem roku 1240,“ říká vedoucí archeologického oddělení teplického muzea Lucie Kursová.
Na výzkum jste měli pouhé tři dny. Je to běžné?
Není. Limitoval nás začátek lázeňské sezony, takže jsme nechtěli firmu zdržovat. Sehnali jsme ale osm kopáčů, kteří vědí, co archeologický průzkum obnáší, a práce šla rychle. Firma nás pak nechala pracovat i po termínu v nejdůležitější části, kam jsme svolali komisi, abychom se mohli poradit. Shodli jsme se na tom, že jde o loď kostela a že tam došlo ke značné změně terénu.
Stopy po kostelu jste nalezli přímo na severozápadním nároží nynějšího kostela mezi věží a boční lodí. Do jaké hloubky jste zasáhli?
Téměř do dvou metrů. Firma nám vyšla vstříc, protože jsme neměli jít pod hloubku nějakých 50 centimetrů, kterou potřebovali odkrýt. Ale jelikož se tam objevilo zvláštní seskupení kamenů, které nasvědčovalo zajímavému nálezu, tak nás tam nechali operovat. Kdybychom dodrželi stanovenou úroveň, kostel bychom nenašli. Přiznám se, že jsem moc nevěřila tomu, že mohl stát právě tady, ale zdá se, že kontinuita místa a jeho účelu bývala pro lidi velmi důležitá.
Co konkrétně jste objevili?
Jde o pozůstatky zdi lodi kostela tvořené pískovcovými a opukovými kvádry. Zajímavý je i tvarovaný sokl, který nám pomůže s datací. Zatím jsme se na ní neshodli, ale usuzuji, že se můžeme dostat až na závěr románského období, tedy k roku 1240. Poprvé jsem odhadovala rok 1300, ale už se dostáváme níže. Dataci by mohla zpřesnit i nová metoda, kterou nyní zkoušejí v USA. Dobu vzniku určují ze vzorků malty, takže jsme je odebrali a chceme to zkusit.
Narazili jste na nějakou zvláštnost?
Muselo jít o velmi exponované místo, protože jednotlivé kameny jsou zvlněné, jako kdyby se kolem nároží často chodilo. Kameny mají také zřetelné rýhy, nejspíš od kol projíždějících povozů, a nesou i stopy po broušení nožů. Zajímavostí také je, že jsme 170 cm pod prahem bočního portálu dnešního kostela, ale stále nemáme úroveň tehdejší cesty. Terén tu musel prudce spadávat dolů, náměstí nebylo tak rovné jako dnes. Naši předci se museli vyrovnávat s výrazným sklonem. Náměstím navíc prochází geologický zlom, některé kameny jsou prasklé. Původní kostel asi začal ujíždět, navíc asi už kapacitně nestačil, a tak ho zbourali a postavili nový. K tomu došlo kolem roku 1594, což odpovídá i detailům na dnešní stavbě.
Tušíte, jak byl původní městský kostel velký?
To nevíme. Neznáme ani podobu jeho presbytáře, tedy zda byl půlkruhový jako u románských staveb, či čtvercový jako z období přelomu románského slohu a gotiky. Rádi bychom se výhledově domluvili s církví a provedli v kostele průzkum georadarem, který by mohl zachytit alespoň délku původního kostela.
Mohl sloužit i pro potřeby kláštera, který stál v těsné blízkosti?
To je vyloučené, klášter měl svůj kostel. Ani já jsem si ale zpočátku nemohla zvyknout na to, že sakrální stavby stojí tak blízko sebe. Nebylo to ale nic neobvyklého, známe to třeba z Litomyšle. Vztah kostela a kláštera je každopádně velkou neznámou. Neznáme ani výškové úrovně mezi nimi. Hodně by mohl napovědět průzkum na druhé straně kostela, tedy v prostoru směrem ke klášteru, kde bude také potřeba vyměnit asfalt za dlažbu. Kolem kostela se pohřbívalo, terény tu nebudou tak narušené novodobými zásahy jako jinde na náměstí. Může to být slibné.
Můžete přiblížit podobu Teplic v polovině 13. století?
Teplé prameny byly vyhledávané už dávno v minulosti, město samotné je ale mnohem mladší. Nejstarší a nejdůležitější bylo osídlení v bezprostřední blízkosti kláštera. Ve 13. století mohlo být vymezeno hranicemi Zámeckého náměstí, uvažovat lze i o prostoru za Zahradním domem. Terén mezi náměstím a dnešní Krupskou ulicí byl asi bažinatý. Teplice každopádně nemají charakter klasického středověkého města jako Litoměřice či Most. Tady byl klášter, patrně i s královským dvorcem, který mu možná mohl i předcházet, a kolem vznikalo město. Ač je zbytků středověkých počátků města málo, uvidíme do budoucna. Slibný je i prostor za muzeem směrem do zámecké zahrady, kde se před lety propadla klenba renesanční tvrze. Průzkum prokázal, že jsou tam další zasypané prostory. Uvidíme, co nás čeká.
Jakou roli hrály v osidlování krajiny prameny?
Zásadní. S prameny je spojený vznik kláštera i osad v okolí. Starší osídlení bylo prokázáno třeba v oblasti dnešního soudu. Lidé se usazovali na kopečcích, aby byli nad bažinami, a přitom to neměli daleko k pramenům. Voda je tu nesmírně ovlivňující prvek a Teplice jsou díky tomuto spojení opravdu atypické.
