O výsledcích výzkumu ve středu informoval ředitel Muzea města Ústí nad Labem Václav Houfek.
Archeologové byli začátkem září povoláni na místo, kde stávala obec Hrbovice. Na ploše zhruba dvou hektarů se bude stavět skladovací hala firmy CTP.
Z dosavadních nálezů na místě jsou archeologové nadšeni. Většina sídlištních objektů v jižní části plochy patří do kultury nálevkovitých pohárů, tedy do doby zhruba 3 800 až 3 350 let před naším letopočtem.
Je to zřejmě jedno z největších sídlišť této kultury v severozápadních Čechách.
V jedné jámě byly keramické nádoby poskládané dnem vzhůru a překryté zeminou. „Jedná se o výjimečný nález,“ zhodnotil Luboš Rypka, archeolog pověřený vedením výzkumu.
Hroby ukrývaly keramické milodary i lukostřeleckou výbavu
Nejvýznamnějším objevem je středně velké kostrové pohřebiště datované do doby 2 500 až 2 300 před naším letopočtem.
„K dnešnímu dni máme zdokumentováno přibližně 13 hrobů s četnými keramickými milodary v podobě mís a džbánků. Ve dvou z nich se našla i výjimečná lukostřelecká výbava,“ uvedla kurátorka archeologické sbírky ústeckého muzea Eliška Wiesnerová.
V jednom z hrobů byla kostra muže ve skrčené poloze na levém boku. Kromě mísy a dvou džbánků byly za zády mrtvého nalezeny tři pazourkové hroty šípů, jeden větší pazourkový hrot oštěpu a na levém zápěstí vzácná kamenná nátepní destička, která chránila ruku před úderem tětivy.
Ve druhém mužském hrobě bylo kromě mísy devět pazourkových hrotů šípů, zřejmě původně poskládaných v toulci, na hrudi pak měl zemřelý dva zdobené kostěné lukovité závěsky. „To jsou výjimečné nálezy,“ zdůraznila kurátorka.
Muzeum postupně představí nejzajímavější nálezy
Prozkoumanou část plochy archeologové předávají postupně stavařům a výzkum se přesouvá do horní severní části, kde se po skrývkách objevily sídlištní objekty z období lužické kultury. Ta spadá do mladší až pozdní doby bronzové, tedy zhruba 1 300 až 800 let před naším letopočtem.
Na terénní část naváže laboratorní zpracování nálezů a posléze i vědecké vyhodnocení výzkumu. Kosterní pozůstatky převezme antropolog. Ústecké muzeum plánuje řadu přírodovědných analýz, které napoví více o přírodních a životních podmínkách ve zkoumané lokalitě.
Záchranný výzkum má pokračovat ještě minimálně dva měsíce. „Do konce roku bychom chtěli zbylou plochu předat investorovi,“ prohlásil ředitel ústeckého muzea.
Archeologická sbírka bude obohacena o nálezy z období, která muzeum dosud nemělo ve sbírce zastoupena vůbec, nebo jen v několika málo předválečných náhodných objevech.
„Jde o významnou a vědecky cennou akvizici. S výsledky výzkumu a nejzajímavějšími nálezy budeme postupně seznamovat širokou veřejnost,“ dodal Houfek.