Pazourky nalezené v Českém Švýcarsku. Pravěcí lidé je používali jako nástroje.

Pazourky nalezené v Českém Švýcarsku. Pravěcí lidé je používali jako nástroje. | foto: NP České Švýcarsko, Václav Sojka

Vědci našli v Českém Švýcarsku sídla pravěkých lidí, lovili a rybařili

  • 2
Archeologové objevili v Českém Švýcarsku pazourky a zbytky ohnišť pravěkých lovců. Národní park vědci prozkoumali na několika místech a kromě pozůstatků lidského osídlení z doby před více než sedmi tisíci lety nalezli také velké množství schránek rozličných měkkýšů.

„Archeologické sondy jsme provedli v šesti lokalitách. Vydaly velké množství stop, které dokládají lidská sídla střední doby kamenné. Objevili jsme pazourky, zbytky ohnišť i kosti zvěře, které ukazují na to, že lidé zde žijící byli lovci a zřejmě i rybáři, protože jsme našli obratle ryb, dokonce i lososa,“ uvedl profesor Jiří Svoboda z Archeologického ústavu České akademie věd, který oblast na Děčínsku a Českolipsku zkoumá už více než dvacet let.

Lidé žili v Českém Švýcarsku v době, kdy už se v lesích objevovala zvěř totožná s tou dnešní. Z nálezů je možné poznat i to, jak se změnil styl života posledních pravěkých lovců.

„Zvěř nelovili jen pro maso, ale některé druhy i pro kožešiny. Našli jsme i pozůstatky bobra nebo divoké kočky. Tato zvířata zřejmě lovili právě pro kožešinu,“ řekl archeolog.

Přesnou dobu, v níž pravěcí lidé na Děčínsku žili, odhalí archeologům uhlíková metoda, která stanoví stáří biologického materiálu.

Archeologové mohou díky nálezům zjistit i to, jak mohla vypadat příroda v tehdejší době. Schránky měkkýšů objevili v hloubce zhruba metr pod zemí. Takové nálezy jsou v pískovcovém terénu vzácné, archeologové je nalézají spíše v rašeliništích, ta však v parku nejsou.

„Jednotlivé druhy měkkýšů se specializují na konkrétní rostliny. Schránky živočichů, které mohou být staré i deset tisíc let, pak vypovídají také o tom, jak v té době mohly vypadat zdejší lesy,“ zmínil Svoboda.

Naleziště pod převisy poničili trempové

V oblasti národního parku zajímají tým Jiřího Svobody mimo jiné převisy. Určitou část z nich ale nevědomky poničil současný člověk.

„Lokality dříve hojně navštěvovali trempové a ti měli ve zvyku zakopávat odpadky po táboření do země. Narušili sled kulturních vrstev a my jsme přišli o indicie o pobytu lidí, kteří tady mohli žít,“ uvádí Svoboda.

Místa, kde odborníci sondovali, už jsou zakrytá. Archeologové neplánují ani žádnou organizovanou prohlídku, na které by návštěvníkům jednotlivá naleziště představili.

„Cílem průzkumu není turistům ukázat naleziště nebo najít tisíce pazourků či kostí, produktem naší práce bude takzvaná mapa prostoru. Ta ukáže, jací lidé doby kamenné na tomto území žili,“ dodal Svoboda.