Konzervátor Jiří Belis schránku po vysušení očistil od nečistot a nánosů...

Konzervátor Jiří Belis schránku po vysušení očistil od nečistot a nánosů zelených řas a sestavil ji do původního tvaru. | foto: Jiří Preclík, Muzeum města Ústí nad Labem

Vylovení, vysušení, slepení. Muzeum složilo obří druhohorní ulitu z Ohře

  • 1
Odborníci z ústeckého muzea zrestaurovali první ze zkamenělých schránek obřího druhohorního hlavonožce amonita, které vylovili koncem září ze dna Ohře. Vzácný nález přes měsíc sušili, čistili a slepovali. Nyní ho vystavili jako exponát měsíce.

„Dlouhý pobyt na dně řeky dal zkamenělině zabrat. Vodní proud ji zbrousil z jedné strany téměř na poloviční tloušťku. Ulitou procházely trhliny vzniklé v kamenném říčním dnu, muzejníci ji proto vydobyli z křehké opuky po kusech,“ přibližuje nález ředitel muzea Václav Houfek.

Konzervátor Jiří Belis schránku po vysušení očistil od nečistot a nánosů zelených řas a sestavil ji do původního tvaru. Nebylo to snadné, protože některé části amonita vážily i po vysušení až 15 kilo. Celá schránka má průměr 70 centimetrů a váží kolem 70 kilogramů.

„A to je ten menší z nich. Kolegové vylovili ještě jednoho o deset centimetrů většího, ten se však rozpadl na ještě více kusů a jeho restaurování stále probíhá,“ poznamenal Belis.

Amonit vyzvednutý z Ohře patří k typickým zástupcům jurského a křídového moře. Byl to dravec, který se živil rybami a drobnými vodními živočichy.

Amoniti

Draví hlavonožci četní zejména v období druhohor.

Schránka byla členěná přepážkami na komory zaplněné plynem, živočich žil pouze v poslední komůrce, do které se mohl při nebezpečí stáhnout.

Dosud nalezené schránky dosahují velikosti od několika centimetrů do 2,3 metru.

Vzhledem připomínal chobotnici se spirálově zavinutou vápnitou schránkou, z níž vyčnívalo tělo s chapadly.

Schránky objevily místní ženy

„Po odumření se schránka amonita stala součástí mocných jílovitých a vápnitých uloženin původního mořského dna. Po velmi dlouhém období pohřbení těchto sedimentů se z hlubin geologických vrstev dostala již zkamenělá schránka opět na zemský povrch, kde byla nakonec zcela obnažena erozními procesy. Shodou náhod byli letos jedinci tohoto druhohorního hlavonožce objeveni opět pod vodní hladinou, tentokrát však ne mořskou ale říční,“ poznamenala geoložka muzea Zuzana Vařilová.

Schránky se objevily díky letošnímu suchu nad vodou a všimly si jich dvě obyvatelky nedalekého Křesína, které o nálezu muzejníky informovaly (o vyzvednutí amonitů zde).

Následnou náročnou a nezvyklou akci na záchranu zkamenělin dokumentuje fotopříběh, který muzejníci k vystavenému exponátu přidali. Spolu s ním vystavili i další amonity ze svých sbírek, takových rozměrů, jako schránky vydobyté z koryta Ohře, však žádný z nich nedosahuje.