„Jako první změříme obvod stromu, abychom věděli, v jakých intervalech nabít ocelové hřebíky. Na ty navěsíme sondy. Těch máme k dispozici šestnáct, takže můžeme měřit až pět metrů silný strom,“ ukazuje městská dendroložka Jitka Nováková při zjišťování kondice lípy srdčité v atriu Muzea města Ústí nad Labem.
Vždy se začíná od severu. Do sond se pak klepe kladívkem, čímž se vytvářejí zvukové vlny. „Přenášejí se do počítače a ten nám ukáže, jestli je ve stromu dutina, trhlina či jiný defekt a v jakém stavu strom celkově je,“ vysvětluje dendroložka.
I když „vyšetření“ obnáší natlučení hřebů, dřevinám to prý neškodí. „Hřebíky jsou ocelové, nezanášejí do nich bakterie. A díry se rychle zatáhnou, jelikož nejsou vyvrtané, tak to stromům dlouho netrvá,“ ujišťuje Nováková.
Jeden klepe, druhý sleduje
Na diagnostiku musejí být dva lidé, jeden klepe a druhý sleduje, zda se údaje zapisují do počítače.
„Tomograf váží skoro pětadvacet kilo, tak jsem tu, abych ho pomohl přemisťovat,“ doplňuje s úsměvem Ondřej Voháňka, referent státní správy lesů, jenž chodí na průzkumy s Novákovou.
Radnice chce postupně prověřit stav všech dřevin, které má v majetku. Počítají se na stovky tisíc. Zatím má v databázi asi 6 500 těch, které rostou v alejích, uličních stromořadích a školách a školkách.
Mezi nimi jsou vytipované ty, u nichž je třeba hloubková kontrola. Mezitím se do evidence začínají zanášet i stromy v parcích. A u kterých bude podezření, že by si zasloužily prozkoumat podrobněji, k těm se dendroložka s přístrojem později také vrátí.
„Zatím jsme v počátcích, protože nebyly vhodné klimatické podmínky. Musí být vždy nad pět stupňů venku, protože když je méně, šíří se zvukové vlny špatně. Budeme postupně prověřovat stromy, které máme vytipované, že by v nich mohl být defekt, anebo jsou významné a chceme je zachovat,“ přibližuje Nováková.
Elektronický pasport zeleně
„Vytváříme pasport městské zeleně v elektronické podobě. Každý prověřený strom má svou kartu, kde je jeho inventární číslo, obvod kmene, výška, průměr koruny, zdravotní stav a defekty, které mají vliv na jeho kvalitu. Součástí je i návrh ošetření, pokud je potřeba,“ dodává.
Podle Novákové je největší problém zeleně v Ústí, že byla v minulosti vysazována bez jakéhokoli plánu, na nevhodných místech a ani péče o ni nebyla nejlepší.
„Musíme zajistit, aby byla správná a cílená. Ne aby se některé stromy prořezávaly co dva roky a na další se dvacet let nesáhlo. Když je třeba strom pokácet, tak vždy už dopředu přemýšlíme, zda lze v okolí vysadit rovnou nové stromy,“ poznamenává.
V minulosti se podle ní stromy sázely nekoncepčně a za několik let se musely vykácet. „Chceme, aby se sázely cíleně a na svém místě mohly růst,“ dodává dendroložka.
