„Nejdříve byla nalezena kresba šlechtice i s nápisy kolem, na protilehlé stěně pak kresba ženské postavy s bohatým textem,“ popsala výtvarné dílo Jana Syslová, starostka Hrobčic, pod něž Mirošovice patří.
„Podle oděvů jde nejspíše o šlechtický pár, který na zámku přebýval přibližně mezi lety 1630 až 1650,“ dodala.
Podle historiků jsou kresby i nápisy dílem jednoho člověka. Na stěnu jsou namalované a napsané rudkou, tedy červenou křídou, která patří mezi nejstarší umělecké nástroje. „Hodně zajímavé je použité písmo. Je to novogotická kurzíva, se kterou se na nápisech většinou nesetkáváme. Dělá se většinou tesaná na náhrobcích či epitafech, nebo odlévaná na zvonech. Aby byla použita na nápis na zdi, je výjimečné,“ vysvětluje historik duchcovského muzea Jiří Wolf.
Zámek Mirošovice se dočká opravy, obec ho koupila za korunu a získala dotaci |
Ten také překládal nápis u kresby šlechtice. „U kavalíra byly dvě docela peprné nadávky, přičemž není zřejmé, jestli tím chtěl autor kresby vyjádřit mluvu postavy, nebo naopak měly nadávky směřovat na jeho hlavu,“ doplnil.
Jedna z nadávek se dá označit jako vulgární označení pro pohlavní ženské orgány, druhá pak jako líná kůže. Jestli i u dámy jsou nápisy stejně vulgární, ještě není jasné. „Tam to zatím nemám prostudované, podle prvních zjištění však o nadávky nejde, tam zřejmě půjde o veršování týkající se lásky,“ je přesvědčen Jiří Wolf.
Na restaurátory, kteří pracovali na odkrytí díla, čekala dost titěrná práce. Kresby byly překryté několika vrstvami vápenných a hliníkových barev. „Základem bylo kompletní očištění na maximální možnou vrstvu. Dělali jsme to všechno na sucho, bez použití vody,“ popisuje odkrývání restaurátor Vladislav Krátoška.
Cihla s otiskem dlaně, prkna s podpisy. Zámek při opravě vydává překvapení |
„Nanesenou omítku jsme odlupovali kousek po kousku modelářskými špachtlemi, nezbytným vybavením jsou také štětečky různých velikostí. Na čištění od prachu používáme restaurátorské houbičky, těmi se stáhnou veškeré prachové depozity. Teprve pak je kresba připravena na závěrečnou konzervaci akrylovou emulzí, v tomto případě jsme ji aplikovali dvakrát,“ dodává.
Kromě kreseb šlechticů byla na zámku odkryta i další díla. Na chodbě v poschodí je kresba vesnice, vedle jednoho z oken pak kresba jelena.
Podle památkářů i restaurátorů je podobným dílům nejlépe pod vrstvou omítky. „Samozřejmě je nutné udělat potřebné zásahy, ale pak je dobré je znovu zakrýt. Jako prezentace pro veřejnost se dá použít fotografie,“ má jasno Jan Krátoška.
