Tato situace je podle okresního předsedy Sdružení praktických lékařů Martina Pavelky extrém, tolik lidí na jednu ordinaci totiž rozhodně není standardem. „Únosné zatížení si každý lékař stanovuje sám, nicméně obvykle mívají ordinace do dvou tisíc pacientů,“ přibližuje Pavelka, jenž sám od zemřelého doktora převzal tři stovky pacientů – zejména těch, kteří potřebují nejakutnější péči.
Dalších pár využilo nabídky Zdeňky Novákové z Hrušovan u Brna, jiní zkoušejí štěstí v pětadvacet kilometrů vzdálených Hustopečích nebo Břeclavi. Pro většinu pacientů je to však neschůdné. „Abych s horečkou a bolestí celého těla jela vlakem nebo autobusem tak daleko, to raději zhebnu,“ zlobí se na sociálních sítích místní žena. Cesta do zmíněných Hrušovan u Brna totiž bez auta trvá nejméně hodinu a půl, navíc s přestupy.
Podle mikulovské místostarostky Petry Korlaar (STAN) vedení města situaci aktivně řeší. „Podařilo se vyjednat výjimku u zdravotních pojišťoven. Jedná se o prozatímní řešení, které nám pomůže situaci dočasně přečkat,“ sdělila s tím, že pacienti bez praktického lékaře budou u místních praktiků ošetřeni v režimu nepravidelné péče, což je nástroj pro turisty.
Nového lékaře budou v lednu hledat ve výběrovém řízení. „Abychom zvýšili šance, že se do řízení někdo přihlásí, tak volnou pozici inzerujeme přes sociální sítě a periodika sdružující praktické lékaře, jednáme na osobní úrovni s konkrétními možnými adepty,“ doplňuje Korlaar.
Na prevenci nebude prostor
Zda se pro Mikulov podaří najít nového doktora, je podle Pavelky s otazníkem, protože nedostatek praktiků sužuje celou republiku.
Důvodů je víc, tím nejzřetelnějším je věk. Nejde přitom o nic nového. „Pamatuji si, že už v roce 1996 jsem v televizi sledoval debatu, kde se rozebíral věkový strom lékařů. Zaznělo v ní, že po roce 2010 bude mít Česko nedostatek lékařů a po roce 2020 může hrozit i kolaps péče,“ zmiňuje Pavelka.
Zatímco celorepublikově činí věkový průměr doktorů asi 57 let, na jižní Moravě je to 60. „Řada lékařů je v důchodovém věku, může přijít nemoc, úmrtí. Najednou ten lékař v systému chybí a najít náhradu je obtížné,“ upozorňuje Pavelka.
Pediatrička z Brna zemřela na covid. Stovky dětí nemají kam docházet |
Problémem je do jisté míry i velká feminizace zdravotnictví. Podle statistik České lékařské komory dnes 72 procent doktorů tvoří ženy, jejichž studium a následně nástup do praxe prodlužuje třeba mateřství a péče o rodinu.
Obdobné potíže přitom zdaleka netrápí jen Mikulovsko, mimo Brno chybí doktoři takřka všude. „Potenciálně problematických regionů je na jižní Moravě hodně. Mezi nimi například Kuřimsko a Tišnovsko, kde v horizontu půl roku až roku skončí čtyři lékaři bez náhrady,“ říká Ivo Procházka, lékař z Jedovnic na Blanensku a předseda krajského Sdružení praktických lékařů.
Zbylí lékaři podle něj nebudou schopni „opuštěné“ pacienty pobrat, nicméně akutní péči jim budou muset poskytnout. „A budou odkládat například prevence, protože na ně nebude prostor. Taková situace je dlouhodobě neudržitelná,“ varuje Procházka s tím, že obdobný problém je na spadnutí i na Hodonínsku, kde po nehodě jeden praktický lékař zemřel a další doktorka má zdravotní obtíže. A i zde jsou praktici v důchodovém věku.
Náročná výchova nástupce
Svého nástupce by přitom lékař měl shánět minimálně tři až čtyři roky předtím, než začne přemýšlet o opuštění praxe. Rekvalifikace či atestace totiž zaberou čas a ne každý má to štěstí, že pro mladého doktora získá takzvané rezidentní místo, díky němuž na jeho vzdělávání a mzdu dostane dotaci ze státního rozpočtu. „Je s tím ale spousta starostí i problémů,“ popisuje Procházka, který sám aktuálně v ordinaci zaučuje dva rezidenty.
Od ministerstva zdravotnictví by pro každého z nich měl dostávat příspěvek 40 tisíc korun měsíčně. „Už pět měsíců ale odměnu pro ně dotuji ze svého. Ministerstvo sice příspěvek proplatí, jenže až zpětně. Lékaři samozřejmě tyto administrativní a finanční problémy vnímají a moc se jim do toho nechce. Jejich pasivita je v tomto směru poměrně vysoká a vzhledem k průměrnému věku je to žalostné,“ podotýká.
Zkušení lékaři si vychovají nástupce. V nových ordinacích při nemocnicích |
Obce a města se proto snaží přilákat už „hotové“ lékaře, třeba prostřednictvím dotací na zařízení ordinací. „Pokud si lékař, kterých je omezený počet, může vybírat, tak si samozřejmě vybere lokalitu, kde mu takto vyjdou vstříc, protože je to pro něj vítaná pomoc. Mladý lékař si musí na ordinaci či její vybavení vzít úvěr, což dnes není nic jednoduchého, pokud nemá čím ručit nebo nemá z hlediska podnikání žádnou historii,“ líčí Pavelka.
Takto se snaží získat nové doktory třeba ve Znojmě. Z dotačního programu, kde mohou lékaři získat až milion korun, podpořili už dvě ordinace – zubní a kožní. Také ve Velkých Pavlovicích na Břeclavsku doufají, že jim nového zubaře zajistí vybavená ordinace, na niž dostali čtvrtmilionovou dotaci z kraje.
Mimo velká města se však lékařům – a nejde jen o praktiky – příliš nechce. Podle studie Meadow, kterou před několika lety zpracovala pracovní skupina venkovského lékařství Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, je pro mladé doktory primární motivací k odchodu na venkov zázemí pro rodinu a možnosti vyžití. Do toho patří dostupnost dobré školky, kvalitních služeb či kultury, což se mimo větší sídla hledá těžko.
Lékaři přitom podle studie chtějí i na venkově dělat dobrou medicínu, na niž by si mohli sáhnout v případě vybudování sdružených praxí a komunitních center, která by jim nabídla větší flexibilitu.
