Generální opravy se zhruba šestnáct metrů vysoký sál, který stojí přímo nad zámeckou kaplí, dočkal po téměř 200 letech od svého vzniku. První etapa renovací, které vyšly na necelých 27 milionů korun, začala po zhruba šestileté přípravě koncem roku 2019 a podílely se na ní desítky odborníků.
 |
„Peníze na opravu poskytlo ministerstvo kultury z programu pro obnovu majetku státu. Doufám, že budeme moct pokračovat dál a opravíme i další místa zámku,“ uvedl při slavnostním otevření prostor ředitel územního památkové správy Národního památkového ústavu v Praze Petr Spejchal.
Další úpravy sálu a zámku Jezeří by tak měly pokračovat i v následujících letech. „Toto byla pouze stavební obnova sálu. Na stěny po obvodu sálu by měla ještě časem přibýt historická svítidla a na klenbu centrální historický lustr,“ upozornila kastelánka zámku Hana Krejčová s tím, že opravit by se měly také přilehlé místnosti.
V těch během restaurátorských prací odborníci objevili například unikátní fresky s hudebními motivy. Už na příští sezonu do nich plánuje kastelánka umístit hudební expozici, která bude mít vztah právě k Jezeří. „Máme rekvizity ze zámeckého divadla, které se našly před lety při rekonstrukci střechy, původní notové materiály či část originální římsy, která zdobila sál,“ doplnila Krejčová.
Historické místnosti budou sloužit také jako zázemí pro účinkující. Projekt počítá i s obnovou navazujících císařských pokojů, jenž patří k nejvýstavnějším pokojům na zámku, či výstavbou sociálního zařízení. Samotný divadelní sál, kterému požehnal generální vikář litoměřické diecéze Martin Davídek, bude sloužit hlavně k pořádání koncertů.
Divadelní sál na zámku Jezeří nechal začátkem 19. století přestavět majitel panství kníže Josef František Maxmilián z Lobkovic, jako velký milovník hudby a jeden z finančních podporovatelů Ludwiga van Beethovena (1770–1827), právě pro interpretaci děl tohoto hudebního skladatele.
7. července 2020 |
Při soukromé premiéře u příležitosti narozenin pruského prince Ludvíka Ferdinanda tu tak třeba poprvé zazněla III. Beethovenova symfonie Eroica. Poprvé veřejně zde také zněla skladba Stvoření od Josepha Haydna (1732–1809). Mozartův Don Giovanni se zde hrál jen krátce po uvedení v Praze (29. října 1787).
Originální prostor, stejně jako celý zámek, doplatil ve druhé polovině minulého století na nedalekou těžbu hnědého uhlí. Ta měla celý zámecký komplex na úpatí Krušných hor, stejně jako jiná místa na severu Čech, vymazat z mapy.
Zkázu historického místa umocnilo ještě v 90. letech minulého století propadnutí krovů a části podlah způsobené dlouhodobým zatékáním vody a působením dřevomorky. V roce 2020 se celý zámek Jezeří dostal na seznam nejohroženějších památek Evropy zveřejňovaný organizací Europa Nostra,.
