Plovoucí zařízení se navíc dokážou přizpůsobit požadavkům konkrétního ptačího druhu. Mohou být vytvořena jako vhodná stanoviště pro racky chechtavé, potápivé kachny nebo rybáky obecné.
„Plovoucí ostrovy, které jsme použili, se od jiných podobných prvků na vodních hladinách liší. Jejich konstrukce umožňuje přizpůsobení ostrova požadavkům konkrétních druhů ptáků, kteří mají rozdílné nároky jak na vegetační pokryv a substrát pro umístění hnízda, tak například i na výšku ostrova nad vodní hladinou,“ uvedla Zuzana Musilová z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze (ČZU), která projekt financovaný z Norských fondů koordinuje.
Speciální konstrukční řešení ostrovů, jejich mechanickou odolnost, způsob osázení rostlinami či údržbu otestovala společnost Vodohospodářský rozvoj a výstavba, která je hlavním partnerem projektu.
Základní plocha jednoho ostrova je 32 metrů čtverečních a tvoří ho 16 dílů o ploše 2 × 1 metr. Na severu Čech jsou vodní plochy u Horního Jiřetína, jež patří těžařské skupině Sev.en Energy, jediné, kde ČZU své plovoucí ostrovy instalovala.
Nově vzniklá stanoviště mají pomoci postupně vrátit do rybničních a dalších mokřadních lokalit chybějící prvek ekologické stability křehkých ekosystémů, které kdysi narušil člověk svou činností.
Biotopy vznikají i v lomech
V rámci oživování krajiny narušené těžbou podporují těžaři vznik i menších přírodních vodních ploch přímo na území nedalekého hnědouhelného lomu ČSA, kde by měla těžba uhlí skončit už v roce 2024. Na rekultivovaných územích, v místech, kde se voda drží přirozeně, proto také postupně vznikají multifunkční biotopy, které jsou domovem pro řadu hmyzu, obojživelníků i ptáků.
Další prvky, které podporují pestrý život v okolí biotopů, se do jejich blízkosti uměle doplňují. Hmyzu se například daří v odumřelém dřevě nebo v písčitých plochách, kamenné mohyly jsou útočištěm pro bezobratlé i plazy, jako pozorovatelny je využívají ptáci. Během letošních prázdnin v lomu vyrostl i první hmyzí hotel.
„První hmyzí hotel na výsypce lomu ČSA je jakýmsi doplněním biotopu, který se nachází v jeho bezprostřední blízkosti,“ uvedla Ingrid Jarošová, vedoucí oddělení rekultivací a pozemků ČSA. Do rekultivací a úpravy krajiny po těžbě investovala Severní energetická, která spadá do skupiny Sev.en Energy, loni bezmála 187 milionů korun.
