Na jakém principu tyto metody fungují a jaké mají pro pacienty výhody?
Využívají například některých fyzikálních principů. Víme, že působení elektromagnetického pole, které má vlastnosti dávno ověřené na určitých místech mozku, může léčit projevy duševních poruch. A dokonce se ukazuje, že na rozdíl od léků, které mnohdy jen potlačují příznaky nemoci, neurostimulační metody mohou ovlivňovat původ onemocnění v mozku. Například deprese není jen psychologická záležitost, současně je to i onemocnění mozku, jež se projevuje biochemickými procesy, které dokážeme stanovit. Při léčbě neurostimulací příznaky poškození mozku mizí. Výhoda proti lékům je zásadní v tom, že je zde minimum nežádoucích účinků.
Řekl jste, že léky často jen potlačují příznaky nemoci a mají i nežádoucí účinky. Jaké to jsou?
Všechny léky nějaké nežádoucí účinky mají a pacienti, kteří užívají antidepresiva, velice rychle lék užívat přestávají právě kvůli nim. Nikdo jim nevysvětlil, že začnou fungovat až po několika týdnech, zatímco nežádoucí účinky odejdou poměrně brzy. Jsou různé – potíže se zažíváním, suchost sliznic, rozostřené vidění, bolest hlavy. Ale během několika dnů mizí a za několik týdnů nastupuje kýžený efekt. Tedy pokud nastoupí. To neurostimulační metody, jako je například léčba pomocí repetitivní transkraniální magnetické stimulace, transkraniální simulace stejnosměrným proudem či pomocí bílého jasného světla, mají poměrně rychlou odpověď na léčbu, v řádu dnů. Na druhou stranu, abych byl spravedlivý, nevýhodou stimulační léčby je, že pokud se s ní přestane, efekt vyhasíná. Po půl roce je obvykle potřeba stimulaci opakovat.
Znamená to, že pacient musí neurostimulační metody podstupovat celý život? Nebo například za tři roky nebo pět let už to nebude potřeba a pacient bude zdráv?
Na každého pacienta musíme hledět individuálně. Nelze říci, že když se jednou člověk dostane na psychiatrii, že už celý život bude muset užívat nějaké léky. Jsou závažná onemocnění jako například bipolární porucha, která jsou celoživotními onemocněními. Pacienti mají obavy, že se stanou závislými na lécích, že jim léčba změní povahu nebo že jim přestane fungovat paměť... To ve většině případů není pravda. Naštěstí se lidé méně bojí a začínají být trošku otevření, což je dobře, protože začít s léčbou už v raných stadiích je pro prognózu to nejlepší. Pravděpodobnost onemocnění nějakou duševní poruchou je celoživotně asi 1 ku 3. Tak to je.
Jaké jsou nyní vlastně možnosti léčby pacientů?
Jsou léčebné metody, které obsahují změnu životního stylu, jídelníčku, pohybového režimu a úpravy takových zevních faktorů, jež přispívají k rozvoji duševních poruch. Druhou skupinou jsou léky, dnes hovoříme o třetí generaci antipsychotik a čtvrté generaci antidepresiv. Třetí skupinou je psychoterapie, čili „léčba slovem“, čtvrtou biologická léčba. Tento termín známe především z onkologie, kdy už pacienti nedostávají chemoterapii, ale léčivá látka působí jen v místě, kde má – v nádoru. Podobně je cílená biologická léčba i v psychiatrii. Nejtypičtější ukázkou biologické léčby, která je však nejvíce stigmatizovaná, je elektrokonvulzivní terapie. Indikací k biologickým metodám je celá řada a vzhledem k tomu, že má tak málo nežádoucích účinků a kontraindikací, proč nezkusit něco lepšího, co by pacientům dalo naději? Navíc je vhodná i pro starší generaci, která často užívá i hromadu interních léků, nebo pro těhotné či kojící matky. Prostě nehrozí lékové interakce a biologické metody neovlivňují plod ani kojence.
Jakub AlbrechtNarodil se a dospívání prožil v Ostravě. Vystudoval 1. lékařskou fakultu UK, po promoci nastoupil do Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na Psychiatrickou kliniku. Od letošního února pracuje na pozici primáře Psychiatrického oddělení mostecké nemocnice. Jeho koníčkem je rybaření, pes, hudba a jeho práce. |
Myslíte tím elektrošoky. Při tomto slově si vždy vybavím film režiséra Miloše Formana Přelet nad kukaččím hnízdem. O co přesně v současnosti jde?
Dnes hovoříme o takzvaných modifikovaných elektrokonvulzích a probíhají v celkové anestezii. Elektrický proud je přísně regulovaný a nedochází k poškození tkáně, změnám osobnosti ani trvalým poruchám paměti. Léčebný efekt je neuvěřitelný. Pokud mluvíme o účinnosti, u léků je naděje 30 až 40 procent, že pacient zareaguje na léčbu při první volbě a při depresivní epizodě se problematika vyřeší. Účinnost elektrokonvulzivní terapie je 90 procent. To v medicíně, když pominu chirurgii, v podstatě nenajdete. Psychické poruchy navíc zhoršují prognózu tělesných onemocnění. Pacienti, kteří trpí depresí, jsou náchylnější k infarktům myokardu, depresivní prožívání zhoršuje možnost upravit cukrovku. Dokonce se pacientům s depresí hůře hojí kosti. Tělo je jednotné a porucha mozku, která se projevuje jako duševní porucha, ovlivňuje celý organismus. Proto je nešťastné, že se to jmenuje duševní porucha.
V květnu ve vaší ordinaci začala fungovat nová léčebná metoda repetitivní transkraniální magnetická stimulace. I to je druh biologické léčby?
To je naprosto bezbolestná metoda, zákrok trvá zhruba 15 minut a pacient při ní sedí v křesle a povídá si se sestřičkou. Cívka samočinně stimuluje různé oblasti mozku a pacient může odjet domů. Tato moderní metoda se používá například na zlepšení pokleslé nálady, tedy dysfunkční smutek, kdy má člověk sníženou schopnost prožívat radost. Dále na hypobulii čili neschopnost aktivity. Díky této metodě dochází u 60 až 70 procent pacientů po 10 stimulačních dnech ke zvýšení pocitu energie, zlepšení soustředění, paměti, zlepšení schopnosti prožívání, spánkových rytmů, chuti k jídlu.
Další novou metodou ve vaší ordinaci je transkraniání stimulace stejnosměrným proudem. Jak ta pomáhá?
Opět jde o působení elektrického pole na lidský mozek. Pacient má na hlavě dvě elektrody a mozkem proudí velmi slabý elektrický proud. Obvykle se tato metoda používá na úzkostné a depresivní stavy nebo syndrom závislosti například na kouření či alkoholu. Dále na potíže se soustředěním, dysgrafií, dyslexií. A ukazuje se, že některé poruchy spektra DHD jsou ovlivnitelné touto metodou. Také se ukazuje, že pacient, který včas přijede do iktového centra a dostane trombolýzu na rozpuštění shluku trombocytů blokujících průtok krve, by měl současně dostat na hlavu stimulační elektrodu, která zabrání poškození buněk, jež byly přechodně bez kyslíku. Tím se zmenší oblast postižená ztrátou kyslíku.
Poslední novou metodou je chronobioterapeutická fototerapie, což je léčba jasným bílým světlem. Jak může pomoci?
Tady působí v těle dvě látky, melatonin, který navozuje spánek, a kortizol, který se vyplavuje do organismu ráno. Je to stresový hormon, a proto bychom měli snídat. Existují poruchy spánku. Například když se na podzim zkracuje den, někteří lidé to špatně zvládají, stejně jako jarní únavu. To je lehce ovlivnitelné tímto bílým, jasným světlem. Jedním z příznaků depresivní epizody je porucha spánku. Lidé spí buď stále, nebo naopak nemohou usnout. Tato metoda pomáhá do 3 až 4 dnů. Může být součástí hospitalizace, nebo lidé světlo mohou dostat půjčené domů.
Chystáte ještě i další novinky v péči o pacienty?
Máme velké plány, v rámci Reformy psychiatrické péče připravujeme projekty pro pacienty, aby mohli trávit co nejvíce času ve svém přirozeném prostředí a hospitalizace byla to poslední místo, kam budou muset jít. Je tendence léčit je v komunitě, na to jsme připraveni a uvítáme, kdyby měl někdo zájem s námi spolupracovat. Už nyní spolupracujeme s neziskovými organizacemi i těmi pacientskými. Budeme rádi, když se ozvou zdravotničtí profesionálové. Psychiatrie není jen o budovách, ale hlavně o lidech. V tom byl Ústecký kraj dlouho zanedbávaný a musíme zde vybudovat tyto služby.
