Hned na úvod jednoduchá i těžká otázka zároveň. Co podle vás rozhodlo volby?
Rád bych vedl debatu o klíčových tématech, o společnosti i ekonomickém, sociálním nebo zahraničně-politickém směřování naší země, ale ve skutečnosti šlo v prvé řadě o vyhrocené téma s Babišem nebo bez Babiše. Nic jiného jsem neviděl. Je to i tím, že jsme dosud neměli v politice tak silnou osobnost, která by dokázala takto silně polarizovat. Bylo to vidět i v kampaních, kdy se jednotlivé strany snažily hodně vymezovat proti premiérovi. Byť koalice SPOLU to trochu odosobnila tím, že chtěla změnu a neříkala jen „Antibabiš“, ale v podstatě to bylo to samé. U Pirátů a Starostů to, že nechtějí Babiše, bylo jasné. Strany, které se takto dostatečně nevymezily, pokud odhlédnu od SPD, to odnesly. Což byla ČSSD i KSČM.
Obecně vzato výsledek voleb je takový, že jsme dosavadní opozici dali víc důvěry, než si možná zaslouží. Bude mít velice komfortní pozici, aby prosazovala své myšlenky. Jak ve Sněmovně, tak v Senátu bude mít většinu. Varuji před tím, abychom tuto důvěru neprohráli. Je potřeba, aby její politika byla zodpovědná a upřímná. Pokud tuto úlohu nová opozice nezvládne, může nastat „odezdikezdismus“, který může vše vykolejit.
Zaujala vás ale nějaká kampaň?
Pokud se podíváte dovnitř jednotlivých stran, tak zjistíte, že strany uvnitř fakticky nevedou žádný dialog. Pokud strana nežije vnitřním životem, nemohou vzniknout ani nosná témata. To, co hrálo v této kampani velkou roli, byla negativita a relativně vyprázdněná hesla. Ono to možná na českou politiku stačí, protože očekávání občanů či politiků nejsou moc velká. A tím, že nejsou očekávání veliká, nemusí se ani politici moc namáhat. A negativita umí docela dobře zafungovat jako mobilizační a aktivizační fakt. Víte, pokud není obsah, je nutné kampaň naplnit formou. A ta byla dobrá jak u ANO i SPOLU. Koalice v horké fázi potlačila své složení ze tří stran, které mají na některé společenské problémy odlišné názory.
Překvapili mě Piráti, kteří to odnesli jako antibabišovský hromosvod za všechny opoziční strany. Je v tom určitý prvek nespravedlnosti vůči nim, na druhé straně jsou to volby. Možná se ukázalo, že spojení se STAN nedávalo voličům až takový smysl, a tak se kroužkovalo víc, než se předpokládalo. Ale z výzkumů víme, že někteří pirátští voliči přešli k ANO.
Lukáš Novotnýpůsobí jako docent na katedře politologie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Zabývá se výzkumem politických stran a česko-německých vztahů.  |
Co vedlo drtivou většinu voličů v kraji, že navzdory všem aférám, včetně aktuálního zjištění Pandora Papers, volili ve velkém opět Andreje Babiše?
Pro určitou část populace působí velmi důvěryhodně. O důvodech se můžeme bavit. Jestli je to tím, že se ostatní takzvaně tradiční strany tak znemožnily, jestli to lze přičíst jeho skvělému politickému marketingu, nebo jeho schopnosti dobře finančně obhospodařit své voličské skupiny, které si definoval, což jsou hlavně senioři... Tato skupina jeho voličů je imunní i vůči všem aférám a nehrají pro ně žádnou roli.
A co návštěva maďarského premiéra Orbána v Ústí. Měla efekt?
Byla součástí politického marketingu, který také vyšel. Vždyť v Ústeckém kraji dopadlo ANO nadprůměrně. Navíc Andrej Babiš byl nejúspěšnější v krajích severně od Prahy, které tvoří pohraniční pás a jde spíš o ekonomicky slabší a opomíjené regiony, na které stát dlouhodobě zapomíná a nemá pro ně efektivní lék.
Myslíte si, že se pro náš region díky kandidatuře premiéra i předsedy Pirátů něco změní?
Myslím si, že u Andreje Babiše šlo o chladný kalkul jeho marketérů. Babiš věděl, že tady vyhraje, a chtěl vyhrát víc, než kdyby kandidoval kdekoliv jinde. Domnívám se, že zdejší voliče až napálil, protože si nedovedu představit, že by zde, ve svém volebním obvodu, měl třeba pravidelné poslanecké pondělky. Jak jsem pozoroval postoje Ivana Bartoše, tak tam jsem viděl náznaky o změnu, zmiňoval nutnost pracovat víc se zdejšími lidmi a neposílat sem jen tak trochu slepě peníze.
Jak to, že v tradičně levicových krajích KSČM i ČSSD propadly? To všechny jejich voliče pohltilo ANO?
Ve volbách v roce 2013 začínalo ANO na středopravém spektru, kdy chtělo sebrat hlasy ODS. Tehdy skutečně částečně vysálo voliče ODS a stavělo na tom. Pak se muselo odehrát něco v marketingovém oddělení strany. Zřejmě zjistili, že větší potenciál mají na levici. Proto už v roce 2017 agitovali od středu doleva. Díky tomu sebrali voliče ČSSD a s touto strategií pokračují dál.
Mají tradiční levicové strany ještě nějakou budoucnost?
Pokud má mít KSČM nějakou další budoucnost, tak odpověď je v Ústeckém, Karlovarském či Moravskoslezském kraji, které bývaly jejich baštou. I politologové se teď musí ptát, proč její výsledky tu byly podprůměrné. Jasnou odpověď a příčiny zatím nejsem schopen nalézt. Zřejmě to bude tím, že komunistický styl myšlení nejde dohromady s podporou vlády velkopodnikatele. Na druhou stranu mnoho voličů volilo tuto stranu vždy ze zvyku, a to jsou většinou lidé vyššího věku, kterých ubývá. Mladší voliči jsou schopni už variovat.
Volby v krajiANO 35,61 % SPOLU 19,77 % Piráti+STAN 13,99 % SPD 11,87 % Přísaha 4,36 % KSČM 3,92 % ČSSD 3,19 % Trikolora 3,05 % SZ 1,28 % VOLNÝ blok 1,23 % |
A co ČSSD? Neuškodila jí tady jména politiků jako Petr Benda, lídr pro krajské volby, nyní měla v čele obviněného Zdeňka Matouše?
Uškodila. Uškodila jí však i skutečnost, kdy strana byla ve vládě s Babišem, a neuvážené kroky ústředí směrem k některým krajským kandidátkám.
Do jaké míry může do situace zasáhnout stav prezidenta?
Jedna věc je, že prezident dnes není v dobré kondici. Druhá, že prezident nebude mít krytí Sněmovny. Jinými slovy, kdyby Senát proti němu odstartoval žalobu, tak asi uspěje. Uvidíme, jestli nějak vyhodnotí, zda je pro něj stále výhodné partnerství s Andrejem Babišem. Bohužel to nejsem schopen momentálně predikovat, protože nemám relevantní informace o jeho stavu, což není správné. Je potřeba si uvědomit, že prezident v našem politickém systému hraje klíčovou roli.
Je běžné, že chce prezident pověřit sestavením vlády nejsilnější stranu, nikoliv vítěze voleb?
Je možné jmenovat řadu prezidentů jiných zemí, kteří se snaží působit jako integrující osobnosti. Pak tu máme Miloše Zemana, který byl v podstatě součástí kampaně ANO. Jeho kroky jsou však legitimní. Přesto je otázkou, jestli je to v souladu s tím, jakou roli by měl prezident vykonávat. Ačkoliv na začátku své prezidentské funkce deklaroval, že chce spojovat, svými kroky tak nečinil. Do značné míry teď má historickou možnost prokázat určitou schopnost reálného úsudku a jednat podle toho, jak byly rozdány volební karty. Tento krok by urychlil proces skládání nové vlády a možná by to pomohlo i jemu, z hlediska fyzického stavu.
