Stavba tunelu pod Krušnými horami pro rychlotrať z Prahy do Drážďan má vybraného projektanta. Práce povedou Rakušané. Nejen samotný tunel, ale celá trať dlouhodobě víří emoce. Stále je otázkou, jak vlastně bude vypadat.
Správa železnic a Deutsche Bahn Netz již uzavřely smlouvu, projektanti tak v nejbližší době zahájí práce na dokumentaci pro připravovaný Krušnohorský tunel dlouhý téměř 30 kilometrů.
„V soutěži uspělo sdružení firem vedené rakouskou společností ILF Consulting Engineers Austria, které zpracuje dokumentaci pro územní rozhodnutí na Krušnohorský tunel spojující Heidenau a Ústí nad Labem novou trasou,“ uvedla mluvčí Správy železnic Nela Friebová.
Nová trasa v podhůří počítá pro osobní vlaky s kolejemi vedle stávající trati u Chabařovic. A stávající modernizovanou trať by měly využívat vlaky nákladní. Na projektu přeshraničního tunelu budou spolupracovat nejen zahraniční experti se zkušenostmi z podobných evropských staveb, ale také lidé z místních firem.
„Projektanti zahájí práce na dokumentaci v následujících dnech, hotovo by mělo být v roce 2024,“ přiblížila Friebová.
Hejtman: Možná neprojde žádná varianta
Podle předpokladu by měl být tunel uveden do provozu v roce 2038. Úsek pod Krušnými horami a trasa přes ně jsou součástí plánované vysokorychlostní tratě Drážďany–Praha. Studie proveditelnosti počítá s jeho využitím pro osobní i nákladní dopravu, což umožní odklonění až 150 vlaků přepravujících zboží z přetíženého údolí řeky Labe.
Zprovozněním tunelu a vysokorychlostní trati zároveň dojde k radikálnímu zkrácení jízdní doby z Ústí nad Labem do Drážďan. Expresní vlaky přepraví mezi centrem Ústeckého kraje a hlavním městem Saska cestující za méně než půl hodinu.
Jak přesně ale bude Krušnohorský tunel vypadat, zatím není jasné. Zastupitelé Chlumce na Ústecku už dříve kraji předali petici s více než 1 500 podpisy proti stavbě. Mají za to, že trať se výrazně dotkne města a rozdělí ho. Na jedné straně by bylo sídliště a na druhé ve Stradově několik desítek nových rodinných domů.
Podle hejtmana Jana Schillera (ANO) se zatím neděje nic zásadního. „Musíme nejdříve udělat aktualizaci zásad územního rozvoje kraje a Správa železnic by měla více zpracovat možné varianty. Ale všechny tři jedou přes Chlumec. Myslím si, že Chlumec je tím dotčený, protože zastávka rychlotrati je v Ústí nad Labem. Na tom se všichni shodují. Ale může se stát, že ani jedna varianta neprojde zastupitelstvem kraje a vše se vrátí ke starému koridoru. Ten ovšem zřejmě není technicky příliš možný,“ sdělil Schiller.
Starým koridorem míní hejtman variantu z roku 2015, která míjí Chlumec i Stradov, ovšem i Ústí nad Labem, což už bylo Správou železnic zamítnuto. „To, že je znám projektant na Krušnohorský tunel, je dobře, protože musí projekt zpracovat a předložit nám ho. Zatím mají různé průzkumy a studie, projektant by měl jít do detailu,“ dodal hejtman.
Ostrůvek mezi třemi tratěmi
Proti rychlotrati se protesty množí. Správa železnic přišla kvůli protestům obyvatel řady obcí na Litoměřicku s novou, už třetí variantou trasy od Lovosic do Litoměřic. Ta obce obchází dál od Ústí.
„My jsme ale na odbočce, kde je přípojka na stávající trať. Hrobce budou ostrůvek mezi třemi železničními tratěmi,“ zkritizovala i poslední variantu starostka Hrobců Kateřina Hlaváčová.
V okolí obce nová trasa počítá jak s původní železnicí, tak s rychlotratí i novou odbočkou na současnou železnici. „Tato přípojka bude také dvojkolejná, takže nic méně rušivého,“ poznamenala Hlaváčová.
Rychlovlak z Prahy do Drážďan by měl také mít odbočku na Louny a Most. Lidé z Loun do Prahy nyní jedou vlakem 2 hodiny, po dostavbě odbočky by to mělo být 30 minut.
„Práce na studii proveditelnosti této odbočky budou zahájeny ještě letos a projektanti také posoudí, zda by rychlotrať měla sloužit pouze osobní, nebo i nákladní dopravě,“ řekla Friebová.
Spuštění provozu na této trase Správa železnic očekává v roce 2035.
