„Dendrochronologické datování určilo její stáří na více než 1 350 let. Studna tak byla vybudována v druhé polovině 7. století, tedy v samých v počátcích raného středověku,“ informoval Vojtěch Peksa z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech.
Studnu odborníci nalezli na místě, kudy povede plynovod, jehož trasa protíná oblast od Krušných hor po Český les. V rámci jeho výstavby probíhá záchranný archeologický průzkum.
Studna dosahovala hloubky zhruba 1 až 1,2 metru. „O nadzemní části se nepodařilo zjistit žádné informace, ale můžeme zde předpokládat nějakou formu zakrytí. Okolí studny bylo ale stále podmáčené, a proto uživatelé studny při její severní straně položili velký plochý kámen, který sloužil jako pevná podlážka při nabírání vody,“ popsal archeolog.
Její konstrukci tvořily čtyři vertikálně postavené dubové trámy, do kterých byly pomocí seker zasekány svislé žlábky, do nichž byly následně zasunuty dubové fošny.
Archeologové pojmenovali nález pracovně Sámova studánka. „Máme tu dataci do 7. století a také blízkost hradiště Rubín, nelze ovšem doložit, ale ani vyloučit, že by se tu samotný Sámo někdy zastavil,“ zmínil Peksa.
Nedaleký vrch Rubín je totiž jednou z lokalit spojovaných s bájným hradištěm Wogastisburg, u kterého měla v roce 631 proběhnout bitva mezi slovanskými kmeny Sámovy říše a franskými vojsky.
