„Lounská tůň je významný krajinný prvek a je nutné jí věnovat péči. Velkým problémem je zápach, na který si stěžují majitelé zahrádek z přiléhající rekreační oblasti,“ uvedl místostarosta Vladimír Hons (Unie pro sport a zdraví).
„Chtěli bychom zároveň její okolí vylepšit, dát tam lavičky, aby místo bylo atraktivní k procházkám. A tůň by mohla sloužit i ke vzdělávání dětí, vyskytuje se tam řada živočichů a rostlin,“ doplnil místostarosta.
K plánu vyčistit Lounskou tůň a udělat z ní atraktivní volnočasové i naučné místo se lounská radnice vrací po čtyřech letech.
Tůň se nachází pod inundačním neboli záplavovým mostem. Nemá žádný přítok ani odtok, vodou je zásobena pouze zvodnělým podložím.
Východní část zarůstá rákosem, který pomalu vytlačuje původní společenstva vyskytující se v mělké části. Žije tam čolek obecný, kuňka obecná, ropucha, skokan hnědý i skřehotavý, užovka obojková a řada dalších živočichů. Břehy tůně obrůstá pestrý mix vegetace.
Velkým problémem je úbytek kyslíku. „Voda zapáchá v důsledku probíhajících hnilobných procesů, což je nepříznivé pro udržení a rozvoj života ryb, obojživelníků i plazů,“ popsal Milan Skula, předseda komise životního prostředí, která se projektem vyčištění tůně zabývá.
Sedimenty ze dna odtěží plovoucí sací bagr
K odbahnění by mělo dojít pomocí plovoucího sacího bagru, který odtěží sedimenty ze dna.
„V prostoru tůně se hrázkou vymezí oblast, do níž se přečerpá sediment ze zbylé části tůně. Hrázku bude tvořit sestava odvodňovacích vaků se sedimentem, k němuž bude přidáno flokulační činidlo, které sediment spojí,“ popsal Skula.
„Konečný stav povede ke vzniku tůně s volnou vodní plochou a větší hloubkou, současně však bude vytvořeno také litorální pásmo – mělké partie pokryté vegetací. To má nezastupitelnou roli jako náhradní stanoviště pro organismy vázané na mokřadní ekosystémy,“ doplnil Skula.
Když se radnice o vyčištění tůně snažila před čtyřmi lety, bylo ve hře použití zemního stroje s vysokotlakým kalovým čerpadlem, pomocí kterého by byl sediment vysát do filtračních vaků. Tento záměr ale narazil na nesouhlas ochránců přírody.
Předběžně vyčíslené náklady na odbahnění jsou 1,5 milionu korun. Na řadě je teď zpracování projektové dokumentace, jež má být zařazena do plánu investic na další rok, přesný termín realizace ale ještě není znám.
