Tisíce betonových sloupků propojené trojicí ocelových lan, které jsou pod proudem, začala zkraje roku stavět firma Zebre. Loni skoupila rozsáhlé pastviny pro skot v okolí obcí Blatno, Radenov, Květnov a dalších.
Předtím pastviny oddělovaly dřevěné ohradníky, které místním tolik nevadily – byly menší a v měsících, kdy se na pastvinách nepásl skot, je majitel nechal odstranit.
Stavební úřad se o výstavbu oplocení začal zajímat v březnu. Firma Zebre argumentovala, že na stavbu nového, bytelnějšího, a tedy bezpečnějšího ohrazení nemusí mít stavební povolení.
Stavební úřad jí tehdy nařídil, aby až do skončení šetření v další stavbě nepokračovala. Firma to však nerespektovala a výstavbu dokončila. Úředníci jí teď dali za pravdu a odstranění sloupků již nepožadují.
„Některé sloupky jsou upevněné betonovou vrstvou, ale jen do hloubky zhruba deseti až patnácti centimetrů, což se na první pohled může jevit jako konstrukce stavby plotu,“ tlumočila závěry úředníků ze stavebního úřadu mluvčí chomutovského magistrátu Denisa Špeilová.
„Vzhledem k tomu, že sloupky nejsou zabetonovány v celé hloubce jejich uložení v zemi, nejedná se o stavbu plotu, ale o ohrazení pastvin elektrickým ohradníkem. Takovéto zpevnění nebrání přesunům sloupků ani ohradníku. Vzhledem k tomu, že se nejedná o stavbu ve smyslu stavebního zákona, odpadl důvod řízení a stavební úřad řízení o nařízení odstranění stavby zastavil,“ dodala Špeilová.
Blatno řeší nepovolené oplocení obecních pozemků
Místním, kteří podepsali proti výstavbě petici, jež čítala přes tři sta podpisů, se takový závěr úředníků nezamlouvá. Vadí jim, že se krajina stala nepropustnou pro zvěř i lidi, ale i okolnosti vzniku ohradníků.
Firma podle nich ohrazení vystavěla i na pozemcích obce, nerespektovala nařízení stavebního úřadu o dočasném zastavení stavby, vykácela dřeviny bez svolení úřadů a vznik pastvin, jež spadají do ochranného pásma vodní nádrže, která je zásobárnou pitné vody pro region, neprojednala se správcem vodního toku.
„Je to příklad časté praxe, kdy řada subjektů volí cestu – postavím a až dodatečně vyřeším,“ upozornil Pavel Suchopárek z Blatna.
„A že zabetonování sloupků nebrání přesunům ohradníků? Samozřejmě. Za použití patřičné těžké techniky lze přesunout cokoli, a ne jen šedesátikilový sloupek ohradníku. Elektrický ohradník pastvin si já představuji jako více či méně mobilní zařízení. To, co v současnosti stojí na blatenských a jiných pastvinách v Krušných horách, je ale zkrátka stabilní oplocení bránící jakékoli prostupnosti velké části krajiny po celý rok,“ dodal.
Starostka požaduje, aby firma zajistila prostupnost
Iveta Rabasová Houfová, starostka Blatna, pod které zmíněné obce spadají, po firmě požaduje, aby na určitá místa alespoň umístila branky, a řeší nepovolené oplocení několika obecních pozemků. Obec za to požaduje náhradu.
„Musíme respektovat právo majitele zabezpečit si své pozemky, ale on zase musí respektovat hranice pozemků, zajistit prostupnost krajiny a dělat vše na základě povolení a v souladu s pravidly,“ uvedla.
Firmě zatím nadále hrozí pokuta za nepovolené vykácení dřevin a ohrožení vodních toků a mokřadů. Kvůli tomu ji prošetřuje odbor životního prostředí chomutovského magistrátu, Povodí Ohře a Česká inspekce životního prostředí.
