Pilotní projekt začíná právě nyní v ulici M. G. Dobnera na dohled od mosteckého magistrátu. Ve čtyřech domech, kde je celkem 312 bytů, je vytipovaných zhruba 24 problémových jednotek.
„Víme sice i o horších lokalitách, ale potřebujeme si nejprve vyzkoušet, že námi vymyšlené postupy fungují a přispějí ke zlepšení celkového stavu čtvrti,“ uvedl Roman Houska (ODS), místopředseda Výboru pro mapování a eliminaci negativních sociálních jevů, který loni v září zřídili zastupitelé.
„Pokud se naše myšlenky potvrdí, jsme připraveni tento způsob spolupráce rozšířit i na další části a pozvednout město z marasmu, který poslední roky i kvůli přístupu státu na Most dopadá,“ doplnil Houska.
V posledních letech se do Mostu přistěhovala řada problémových lidí z jiných částí České republiky i ze Slovenska, kteří podle vedení města porušují pravidla soužití, dělají hluk, nepořádek a další problémy.
Radnice by díky novému opatření chtěla mít možnost ovlivňovat, kdo v lokalitách bydlí, a postupně snižovat počet lidí, kteří pravidla nerespektují.
„Město by rádo do budoucna ovlivňovalo stav těchto lokalit tím, že by doporučovalo vypovězení nájemních smluv u problémových občanů. Majitele bytů k této spolupráci samozřejmě nemůžeme nutit, nicméně po několika schůzkách víme, že by na zlepšení situace rádi spolupracovali,“ podotkl předseda výboru Jiří Nedvěd (ProMOST).
Ti, co práci odmítnou, budou vyřazeni z evidence
Vedle memoranda, od kterého si město slibuje nejvíc, začínají v lokalitě M. G. Dobnera platit i další pravidla. Ve spolupráci s bytovým družstvem Krušnohor a úřadem práce město nastavilo systém přímé úhrady dávek.
Pokud tamní nájemník pobírá dávky a zároveň dluží společenství vlastníků jednotek (SVJ), část dávky zasílá úřad práce přímo na účet SVJ. Navíc Most zavádí i institut tzv. neodmítnutelné práce. Ve spolupráci s neziskovou organizací K srdci klíč nabídne všem nezaměstnaným možnost začlenit se do pracovního procesu.
„Ti, co práci odmítnou, budou vyřazeni z úřadu práce. Jakmile jim skončí půlroční lhůta, kdy se mohou opět na úřad vrátit a pobírat dávky nově, město jim nabídne práci znovu. Pokud znovu odmítnou, budou opět vyřazeni, a tak dále. Kdo dostane tuto pomocnou ruku a bude ji stále odmítat, tak mu nezbude než se z města zcela odstěhovat,“ přibližuje Nedvěd.
Pokud se postup osvědčí, plánuje výbor jeho postupné rozšíření i do dalších lokalit.
Toho, že by opatření někdo napadl, se město neobává. Část pravidel totiž mimo jiné vychází z rozhodnutí Soudu pro lidská práva ve Štrasburku, jenž v roce 2016 řešil podobný postup nizozemského Rotterdamu, který chtěl také svými kroky zastavit proces úpadku celé městské části a zlepšení sociální a ekonomické skladby obyvatelstva.
