Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Multikulturní Amerika je konstrukt, jenž neexistuje, míní velvyslanec Kmoníček

Český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček si myslí, že současné nepokoje v USA mají rasové, sociální, psychologické i ekonomické kořeny. „Jakýkoliv incident mezi bílým policistou a občanem jiné barvy pleti může být záminkou k násilí,“ říká v rozhovoru po Skypu. Někteří politici chtěli problém rozdělené Ameriky vyřešit multikulturním tyglíkem. To ale podle Kmoníčka nefunguje a přirovnal zemi k rasové zebře.

V USA probíhají v posledních dnech masivní protesty vyvolané úmrtím Afroameričana George Floyda, který zemřel poté, co mu bělošský policista klečel na krku. Nepokoje přerostly na řadě míst v násilné střety mezi demonstranty a ozbrojenými složkami. Situaci bedlivě sleduje i česká ambasáda ve Washingtonu. Velvyslanec Hynek Kmoníček ale tvrdí, že násilnosti nepropukly s takovou intenzitou jako v 60. letech minulého století.

„Když se podíváme do historie, tak rasové nepokoje přicházejí v Americe stejně pravidelně jako hurikány nebo zimní blizzardy,“ popisuje situaci Kmoníček. „To, co vidíme dnes, jsou relativně velké nepokoje v poměru k těm, které jsme viděli v roce 2014 ve Fergusonu nebo 2015 v Baltimoru.“

„Ale nepokoje jsou rozhodně menší než ty v letech 1967 a 1968, kdy povstalo zhruba 150 měst a hlavní nákupní ulice ve Washingtonu byla takřka totálně zdecimována a vypálena,“ říká velvyslanec.

Trump se snaží ovládnout ulici

„Nic podobného ve Washingtonu není,“ hodnotí současný stav Kmoníček. „Nicméně poté, co v noci z neděle na pondělí začalo rabování středu města v Georgetownu, házely se Molotovovy koktejly na náhodně vybrané soukromé domky, tak se starostka rozhodla pro zákaz vycházení.“

„Samozřejmě prezident Trump se snaží dosáhnout totální převahy na ulicích,“ pokračuje Kmoníček. „Včera večer se do Washingtonu stáhly vojenské bojové jednotky, které jsou tady ale zatím jen na ukázku, protože ze zákona je prezident nemůže použít k policejní službě uvnitř USA.“

Místo roušky „pepřák“. Protesty v USA mění obsahy nákupních košíků

Použít je podle Kmoníčka Donald Trump nemůže alespoň do té doby, než sáhne k zákonu z roku 1807, který by mu to dovolil. „Zatím je to demonstrace síly a uvidíme, zda se davy budou tenčit, nebo se naopak zvýší agresivita demonstrantů. Zatím je to psychologická hra.“

Donald Trump je odhodlaný k tomu přistoupit, ale zápasí s vnitřním odporem uvnitř své vlastní administrativy. Zaregistroval jsem, že ne zdaleka všichni ve velení armády by chtěli vojáky nasadit uvnitř USA. Pentagon tomu není nakloněn. Prezidenti to většinou řeší klasicky nasazením národní gardy. Armáda se používá jako psychologický strašák,“ komentuje Kmoníček.

„Bude to jiné stát od státu, místo od místa,“ míní velvyslanec. „Do velké míry to záleží i na tom, jestli jsou protesty organizované, případně kým a jestli se s ním dá mluvit. Nebo je to naprosto živelné a do velké míry to kopíruje situaci rasového a majetkového rozdělení v daném místě.“

Černoši mají o třetinu menší platy

Rasově vyhrocená situace panuje ve Spojených státech amerických podle Hynka Kmoníčka posledních 60 až 70 let. „Když se třeba podíváte na rozdíl mezi příjmy průměrného bílého a černého Američana, v roce 2009 obyvatel černé pleti vydělával ročně 24 tisíc dolarů a průměrný běloch 36 tisíc ročně.“

„Jde tedy i o psychologický problém,“ myslí si Kmoníček. „Třeba pandemie koronaviru v principu znamenala to, že obyvatelé černé barvy pleti umírali 2,5krát více než obyvatelé bílé barvy pleti, protože žili v méně vybavených částech města, měli méně kvalitní a menší množství pojistek a tak dále.“

Trump se před protesty schoval v bunkru. V Bílém domě vyvolaly poplach

„To se všechno nakumuluje a postupně roste hněv jedné části obyvatelstva, který je do velké míry zabalen do psychologického konstruktu, v němž se obě strany obviňují z rasismu a nejsou schopny racionální diskuse. Právě o to pokaždé jednou za 15 let jde, v reakci na nějaký policejní zásah.“

Pravidelně pak podle velvyslance následuje diskuse. „Jedna strana tvrdí, že policie se tak musí chovat, protože za uplynulý týden bylo zastřeleno ‚x‘ policistů, takže se takhle policie chová v rámci vlastní obrany. Druhá strana ale říká: To byly gangy, to nejsou normální lidé. Nemůže být občan USA v situaci, že když má jinou barvu pleti a zastaví ho policista, tak mu hrozí rozsudek smrti.“

„Pravda je vždycky někde uprostřed,“ uvažuje Kmoníček. „A nejlépe se to ukazuje na tomto posledním případě. Dodnes nevíme, jakým způsobem zemřel George Floyd. Oficiální pitevní zpráva říká, že byl nadrogovaný a měl slabé srdce. Soukromá pitva objednaná na univerzitě za účasti patologů, kteří pravidelně dělají pitvy obětí policejního násilí, říká, že příčinou bylo zakleknutí a udušení. Třetí oficiální zpráva se snaží smířit obě strany a tvrdí: Byl přidušen natolik, až jeho slabé srdce nevydrželo množství drog, které v sobě mělo. A teď si podle své politické orientace vyberte, které z těchto zpráv dáte větší nebo menší váhu.“

Černo-bílá manželství? Je jich jen 0,1 procenta

Rozdělená americká společnost se podle Kmoníčka jen obtížně shodne v této vypjaté situaci na čemkoliv, a to včetně hodnocení současného amerického prezidenta a jeho role ve stávajících rasových nepokojích. „Liberální strana sporu říká, že tomu prezident neprospívá a lupou zvětšuje tenzi, která tam je.“

„Republikánská část sporu popíše situaci tak, že prezident se snaží situaci zvládnout v rámci zákona a pořádku. Stále ještě nepřistoupil k tomu, aby jako George Bush použil podle toho 200 let starého zákona armádu. Tvrdí, že se nedá reagovat jinak než silou, která je teď používána spíše demonstrativním způsobem oproti tomu, jak to známe z americké historie.“

USA zařadí Antifu mezi teroristy. Mohou za nynější násilnosti, uvedl Trump

Příčiny stávající situace mají podle Kmoníčka nejen rasový, ale také sociální, psychologický a ekonomický podtext. „Ten problém není nový a bude se vracet. Za tři měsíce, za rok... Jakýkoliv incident mezi bílým policistou a občanem jiné barvy pleti může být záminkou. Je to neřešitelné. Společnost nikdy nebude taková, aby si všichni byli rovni bez ohledu na to, jestli pracují, mají nebo nemají vzdělání, bohatství či majetek z minulých generací.“

„Žena středního věku bílé pleti je ze 70 procent vdaná, žije v úplné rodině,“ uvádí velvyslanec konkrétní příklad. „Žena černé barvy pleti ve středním věku je v průměru ze 30 procent vdaná. Pravice vám na to odpoví: Nemá dostatek rodinných hodnot a nechová se jako Američanka. Levice zase: Nemá si koho vzít, protože jste kriminalizovali drogy a každý ve věku od 20 do 30 let nějaké má, takže už za ně dávno sedí.“

„A zase jsme v politické diskusi. Problém je do velké míry neřešitelný, protože obvyklé řešení, které bylo navrhováno tím tavícím tyglíkem, nefunguje.  Multikulturní Amerika je do velké míry konstruktem, který ne příliš existuje.“

„Podívejte se na množství manželství v USA, která jdou napříč rasami,“ říká Kmoníček. „Pod dojmem hollywoodských filmů by měl člověk pocit, že je to tu zcela běžná věc. Manželka newyorského starosty je Afroameričanka. Robert De Niro má svou Afroameričanku.“

„Ale kolik je podobných Američanů? Jen 2,1 procent manželství jde napříč rasami. Z toho jedno procento je mezi Kavkazany, jak by tady řekli lidem evropského původu, a hispánskými Američankami. Druhé procento je mezi Kavkazany a asijskými Američankami. A těch zbylých 0,1 procent, to jsou bílo-černá manželství. A tohle číslo v průběhu let klesá. Před 15 lety to bylo 0,8 procent.“

„Je to opravdu neřešitelný problém,“ tvrdí Kmoníček. „Na jeho řešení zkrachoval každý, kdo se o to pokusil. Příštím, kdo se o to chce pokusit, je prezidentský kandidát Joe Biden, který hned přispěchal s vyjádřením, že bude-li prezidentem, tak do 100 dnů představí svůj program na řešení tohoto problému, kdy Amerika z jedné strany říká, že je tavicím kotlem, kde se všechny rasy smísily, a výsledkem je jakýsi ideální Američan.“

„V praxi takový Američan neexistuje. Amerika žije v podstatě jako zebra. To jsou barevné pruhy různobarevného obyvatelstva, které má spoustu důvodů k tomu, aby nedocházelo ke střetu. Ale skutečná interakce mezi nimi je spíše věcí diskuse a vašeho politického přesvědčení.“

„Několik let jsem v New Yorku bydlel na ulici v Queensu, kde vlevo bydlí všichni Arabové z Egypta a vpravo všichni Alžířani,“ vzpomíná Kmoníček. „A za těch mnoho let tam jsem nikdy nezažil svatbu, kdy by si Alžířanka brala Egypťana nebo opačně. A to chodili do stejné mešity, na stejné ulici a všichni měli americké pasy.“

Komu nepokoje pomohou ve volbách?

„Demokraté mají silnou základnu mezi menšinami,“ míní Kmoníček. „Afroameričanů je v USA zhruba 12,9 procent. Mimochodem ve Washingtonu je to 50 procent a Washington je druhé největší etiopské město na světě po Addis Abebě, a to si málokdo u nás uvědomuje.“

Demonstranti se u Bílého domu střetli s ochrankou, Trump hrozil zlými psy

„Ať už na to bude Donald Trump reagovat jakkoliv, bude muset konat v podstatě policejním vojenským způsobem, který bude demonstranty vnímán vždycky negativně. Je tedy nesmyslné předpokládat, že by mu to dohodilo nějaké černošské voliče.“

„Na druhé straně bych to nepřeceňoval, protože část komunity, která se účastní násilných sporů, nikdy nevolí,“ uvádí velvyslanec. „Takže vám to dá voliče, kteří jsou do určité míry nepoužitelní. Ovšem pokud by prezident krizi nezvládl, došlo by na oběti v řádech desítek nebo stovek a začalo by to být vnímáno jako krize vůdcovství, to už by registrované aktivní voliče ovlivnit mohlo. Teoreticky by to mohlo nahrávat Bidenovi, ale dává mu to spíše takový nepoužitelný předvolební kapitál.“

Podívám se zase na helikoptéry

Nepokoje v ulicích se dotkly i české ambasády. Ve Washingtonu podle Hynka Kmoníčka platí zákaz vycházení, které se týká i diplomatů. „V tomto týdnu jsme pořádali v naší rezidenci poprvé po vypuknutí pandemie diplomatický podnik. Večeře přitom musela začít už v půl páté odpoledne, aby mohli být všichni hosté do sedmi doma.“

„Na druhé straně nic v Americe není jednoznačné. Všichni se snažili být do sedmi večer doma, ale přitom omezení provozu metra a MHD skončilo v 9 hodin, tedy dvě hodiny poté, co začal platit zákaz vycházení.“

Hynek Kmoníček sleduje i napjatou situaci ve středu města. „Hned po rozhovoru jedu do centra a podívám se, jestli už tam zase létají helikoptéry jako celou noc. Občas se tam podíváme a snažíme se nebýt ani na straně policie, novinářů ani demonstrantů, což jsou tři oddělené ostrůvky,“ uzavírá velvyslanec.

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

  • Nejčtenější

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve

6. května 2024  15:47,  aktualizováno  7.5

Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...

Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další

4. května 2024  17:40,  aktualizováno  21:09

Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů

4. května 2024

Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...

Kácíš? Pak sázej či plať. Novela zákona zpřísní podmínky kácení stromů

8. května 2024

Premium Pokuta až milion pro jednotlivce, až dvacet milionů pro firmu. Tedy desetkrát víc než nyní. Takové...

Padlého rudoarmějce oplakali u Rudolfina. Jenže ho zabili sami Sověti

8. května 2024

Seriál Je to snad nejslavnější fotografie z květnového osvobození Prahy a dlouho se věřilo, že Georgij...

Princezna z Kremlu. Touha po diamantech se stala Brežněvově dceři osudnou

8. května 2024

Premium Letos uplynulo 95 let od narození Galiny Leonidovny, dcery sovětského generálního tajemníka Leonida...

U Strakonic se srazilo šest aut. Silnici na Písek zavřeli, zasahoval i vrtulník

7. května 2024  17:49,  aktualizováno  23:02

Na silnici I/4 u Strakonic se stala hromadná nehoda. Podle informací hasičů se srazilo šest aut,...

V 59 letech zemřela herečka Simona Postlerová, ještě v sobotu zkoušela

Zemřela divadelní a filmová herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let. Zprávu o úmrtí potvrdil nadační fond Dvojka...

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický zákrok“ a na sociální...

Titěrné sukně i míčky na podpatcích. Zendaya vzkřísila trend tenniscore

S nadsázkou bychom mohli říct, že největší tenisovou událostí tohoto roku je premiéra snímku Rivalové. Aspoň co se módy...

Zpěvačka Tereza Kerndlová měla autonehodu. Poslala vzkaz ze záchranky

Tereza Kerndlová (37) a její manžel René Mayer (53) měli v úterý ráno autonehodu. Na mokré vozovce do nich zezadu...

První světová válka zničila část Francie natolik, že tu stále řádí smrt

Řídkým rozvolněným lesem pokrytá pahorkatina u francouzského Soissons, Compiégne, Lens či Cambrai přirozeně svádí k...