Jsou to zatím nejstarší kosterní pozůstatky, které byly na Mostecku při archeologických průzkumech před zahájením těžby nalezeny.
V hrobech leželi pravděpodobně muž a žena lidu kultury se šňůrovou keramikou z pozdní doby kamenné.
„V těchto místech jsme odkryli celkem čtyři hroby, ve dvou jsme nalezli kosterní pozůstatky, v jednom pouze předměty a čtvrtý byl prázdný. Odkryli jsme také tři sídlištní objekty. Nález datujeme do pozdní doby kamenné,“ uvedl k objevu Martin Volf, archeolog Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech.
Nalezené kosterní pozůstatky i předměty odborníci z hrobů co nejšetrněji vyzvedli a převezli k dalšímu zkoumání.
V prostoru lomu, který patří společnosti Vršanská uhelná ze skupiny Sev.en Energy, se od roku 2014, kdy tu začaly první archeologické práce, jedná už o několikátý významný nález.
V uplynulých letech tu vědci odkryli i pozůstatky pravěkého osídlení z doby železné, jehož typickým zástupcem jsou tzv. polozemnice, částečně zahloubené objekty, jež obývali Keltové, případně Germáni.
Nejvíce artefaktů bylo při dalším objevu v hrobě bohatého obchodníka z období 800 let před Kristem. Nedaleko hrobů, které byly odkryty nyní, jsou také pozůstatky osídlení na břehu bývalého rozsáhlého Komořanského jezera.
A v roce 2017 archeologové poblíž objevili i šest hrobů z období únětické kultury a v nich perfektně zachované obětní nádoby – amfory, koflíky či pohřební nádoby staré 4,5 tisíce let.
Nálezy archeologů pomáhají mapovat vývoj a postup osídlení na Mostecku před tisíci lety. Hlavně kvůli postupující těžbě se přitom archeologické průzkumy v okolí Mostu provádějí intenzivněji a častěji než v jiných lokalitách.
„Vršanská uhelná s archeologickým ústavem spolupracuje od roku 2012. Vlastní terénní práce začaly o dva roky později a pokračovaly až do konce loňského roku. Pro těžební společnost je záchranný archeologický výzkum jednou z podmínek k povolení hornické činnosti,“ uvedl David Lancinger, vedoucí útvaru báňských činností, geologie a rekultivací Vršanské uhelné.
