Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Po ruském zajetí jedl polévku už jen horkou, vzpomíná vnučka na legionáře

  13:27
Nebýt československých legionářů, nebyla by ani samostatná republika, hodnotí odborníci dobu před sto lety, kdy Československo vzniklo. Jedním z těch, kteří v legiích bojovali v Rusku, byl i Antonín Heidrich, dědeček bývalé ředitelky šumperského okresního archivu Hany Jarmarové, která napsala o legionářích už dvě knihy.

Antonín Heidrich byl jedním z Moravanů, kteří v řadách československých legií bojovali v Rusku. | foto: archiv Hany Jarmarové

Co se vám vybaví při vzpomínkách na dědečka?
To, že padl do ruského zajetí a zanechalo to u nás jeden zvyk. Oběd musel stát na stole přesně v poledne a polévka musela být horká. Horké jídlo se naučil jíst právě v Rusku.

Co k tomu zvyku vedlo?
Když dědeček přišel do zajateckého tábora, zpočátku hladověl, protože jim dávali jídlo vřelé do jakýchsi korýtek. Obyčejnou lžící se nedalo jíst, a přitom na toho, kdo čekal, až zchladne, už většinou nic nezůstalo. Kamarádi mu poradili, že jestli se chce vůbec najíst, musí si vyrobit lžíci dřevěnou. Potom už takový hlad nemíval. Právě tak si zvykl na horké jídlo a to mu už zůstalo.

Jak jste se vůbec dozvěděla, že váš dědeček byl legionář?
Dozvídala jsem se to postupně už jako dítě. Především tehdy, když si ho babička dobírala, jak utekl jako zajatec od „báryšni“, která si ho ze zajateckého tábora přivezla na statek na práce, ale dopadlo to tak, že si ho hned odvedla do kuchyně, vysadila ho tam na pec, a že si ho vykrmí a bude jen jejím potěšením. Jak to dědeček slyšel, vylekal se a utekl zpátky do tábora. Babička se při tom vždycky smála, ale já jsem nemohla pochopit, proč se po tak nádherných slibech vrátil někam, kde byl hlad.

On sám vám vyprávěl o svých dobrodružstvích?
Děda Tonda, jak jsem mu říkala, by mi možná o legiích i vyprávěl, ale babička nechtěla, až prý budu starší. Jenže než k tomu došlo, dědeček umřel. Zůstalo mi po něm album plné fotografií. Pozdější informace tak mám zprostředkované. Z rodinné kroniky, ale především z deníku legionáře Jana Homoláka z Moravičan. On popisuje řadu událostí a bojů, kterými prošel i děda. Další osudy je možné vyvodit ze vzpomínek generála Karla Kutlvašra, dědeček byl jeho osobním kurýrem.

Než se dostal na frontu a do ruského zajetí, byla ještě dlouhá cesta. Jak ale žil dědeček předtím?
Měl těžký život. O matku přišel ve 4 letech a už jako malé dítě musel tvrdě pracovat. K tomu ještě chodil do školy, vyučil se řezníkem. Místo práce v řeznictví však musel do války. Narukoval v dubnu 1915 do Uničova, kde prodělal základní výcvik a po dvou a půl měsících už odjížděl na frontu bojovat za císaře. Po boku měl kamaráda, se kterým si slíbili, že se nikdy nerozloučí. Oba se při ruském útoku dostali do zajetí. Životní podmínky v zajateckém táboře byly zlé. V pravé zimě, chatrném oblečení a o nedostatečné stravě byla úmrtnost veliká. Na jaře 1916 byl děda přidělen na práce k selkám na vesnici, jejichž muži byli na frontě. Nakonec se dostal na velkostatek, kde prožil zbytek ruského zajetí. Protože uměl pracovat s koňmi, stal se osobním kočím baronky.

Podle špičkování vaší babičky se tam zřejmě neměl špatně...
Na velkostatku u Oděsy získal velmi dobré postavení. Baronka mu prý dokonce nabízela svoji dceru a přemlouvali ho, aby u nich zůstal i po válce. V první polovině roku 1917 byla v zajateckých táborech zahájena hromadná agitace pro vstup do československé armády a náboráři dorazili i na velkostatek, kde dědeček pracoval. Ten tak další zajatce odvezl koňským spřežením do Oděsy na nádraží. Na velkostatek se už nevrátil. S kamarády odjel do tábora, kde se formovala legie. Tehdy ještě nechápal plný smysl odboje, ale cítil, že musí s těmi, jejichž cílem je návrat do vlasti.

Jak se život v legiích odvíjel?
Když se 7. listopadu 1917 zmocnila vlády v Rusku bolševická strana a zahájila jednání o separátním míru s Německem, opustili Čechoslováci po uzavření Brestlitevského míru přífrontové pásmo a chystali se k odjezdu do Francie, aby tam s československými legiemi pokračovali v boji proti Německu a Rakousku. Na jaře 1918 odrazili legionáři poslední útok Němců u Bachmače a odjížděli ve vlacích přes Sibiř na Vladivostok. Sovětská vláda, která zaručila Čechům volný průjezd, však smlouvu porušila a bolševici začali útočit na legionářské vlaky. Z bojů vyšel dědeček se zraněním pravého kolena. Bránit se proti stále rostoucí přesile ve vlaku bylo nereálné. Proto se legionáři vydali na pětidenní pochod Sibiří, aby navázali kontakt s jádrem pluku. Přechod se zdařil, jednotky legií se zformovaly a v nesčetných bojích s bolševiky si klestily po železnici cestu až do Vladivostoku.

Koleno ale nebyla jediná zdravotní komplikace...
Nebyla. Dědeček v průběhu válečných let prodělal tyfus. V září 1919 dostal už třetí zápal plic. Silnou záduchou pak už bohužel trpěl po celý život.

Jak se dostal zpět do Československa?
Do republiky se vracel s legiemi lodí přes Japonsko, Singapur, Indii, Arábii, Suezský průplav a Terst v Itálii, potom vlakem až do Prahy. Tam 2. února 1920 přichystali 1. pluku Mistra Jana Husa slavnostní přivítání. Dědeček byl vyznamenán za statečnost Čs. válečným křížem, Válečnou medailí a medailí Vítězství. Po propuštění z vojska nastoupil 8. dubna 1920 do státní služby a stal se členem finanční stráže, která měla za úkol střežit hranice a dohlížet na dodržování celních předpisů.


Seriál Přelomové osmičky představuje zajímavé historické události, které se udály v letech končících číslem osm. Od tragického porušení příměří v lednu 1968 ve Vietnamu přes vyhlášení mobilizace v Československu v květnu 1938 až třeba po oblet Měsíce Apollem 8 v roce 1968.

Odborářka: Školství potřebuje 8 miliard. Ekonomika klesá, oponuje náměstek

Hosty pořadu Duel jsou Markéta Seidlová, místopředsedkyně školských odborů a...

VIDEO Vysíláme Školské odbory chtějí příští pondělí i nadále stávkovat. Žádají, aby ministerstvo dorovnalo...

Vzpoura místo jásotu. Klid v Uničově musely před sto lety jistit kulomety

Historická fotografie zachycující listopadovou manifestaci na náměstí v...

VIDEO Vznik Československa na podzim 1918 zdaleka ne všude obyvatelé nové republiky slavili. V řadě měst...

Kamarád na něj namířil kulomet. Pak utíkal z pohraničí

Jaroslav Pavlů na archivním snímku se svými rodiči. Jako dítě musel utíkat z...

Před Němci utíkal jen se školní taškou, několika hračkami, s kladívkem a kleštěmi. Jaroslav Pavlů z...

Výstup na Sněžku, věnce v Lánech i sázení lip. Jak Česko slavilo 100 let

Oslavy výročí 100 let od vzniku Československa s videomappingem a ohňostrojem....

Akce připomínající sté narozeniny republiky se nekonají pouze v hlavním městě, slaví se napříč...

Říjen 1918 na Pardubicku: Čas strádání vystřídala euforie. Ale i zdrcení

Převrat v roce 1918 oslavili obyvatelé městečka Dašice spolu s „pohřebním...

Osmadvacátý říjen v roce 1918 a den následující byly v kraji výjimečné silou spontánního výbuchu...

  • Nejčtenější

Skiareál z evropských dotací za 126 milionů lyžaře netáhl, je roky zavřený

2. května 2024

Dotace z Evropské unie se staly nedílnou součástí většiny velkých projektů v Olomouckém kraji....

Olomouc se po 25 letech chystá převzít zpět od Francouzů správu pitné vody

3. května 2024  4:55

Vodohospodářskou společnost VHS Olomouc začne už brzy vést nový ředitel, jehož hlavním úkolem bude...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

D35 u Litovle blokovala nehoda, ze zdemolovaného vozu se vysypal náklad

2. května 2024  10:45,  aktualizováno  16:36

Cestu po dálnici D35 ve směru z Olomouce na Mohelnici komplikovala více než sedm hodin nehoda...

Nejstarší a největší park krášlí metropoli Hané už dvě století

6. května 2024  14:25

Když před čtrnácti lety začalo ve Smetanových sadech kácení Rudolfovy aleje, byla to pro Olomouc...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vojenský újezd Libavá byl opět na jeden den otevřený turistům, ukázal i tank

1. května 2024  5:56,  aktualizováno  16:12

Unikátní příležitost podívat se do jinak veřejnosti uzavřeného vojenského výcvikového prostoru...

Den otevřených dveří DPMO nabídne v Olomouci i jízdy historickými tramvajemi

8. května 2024  5:24

Dopravní podnik města Olomouce si připomene 125. výročí zahájení pravidelného tramvajového provozu...

Byly na obranu nevidomé dívky, řekl kněz o zbraních, které nesl do Vatikánu

7. května 2024  15:32,  aktualizováno  16:41

Kněze, kterého vatikánská policie zadržela o víkendu v doprovodu skupiny poutníků z Česka a u něhož...

Posledních 41 kroků od smrti. Válečný masakr odbojářů vznikl jako detektivka

7. května 2024

Premium Poprava šestnácti lidí v Šumperku gestapem dodnes vyvolává nezodpovězené otázky. Nová kniha...

V Olomouci slaví bujarý majáles, králem letos bude písničkář Michal Horák

7. května 2024

Tradiční studentský svátek, majáles Univerzity Palackého (UP), má letos podtitul Bez hranic. Od 6....

V 59 letech zemřela herečka Simona Postlerová, ještě v sobotu zkoušela

Zemřela divadelní a filmová herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let. Zprávu o úmrtí potvrdil nadační fond Dvojka...

Titěrné sukně i míčky na podpatcích. Zendaya vzkřísila trend tenniscore

S nadsázkou bychom mohli říct, že největší tenisovou událostí tohoto roku je premiéra snímku Rivalové. Aspoň co se módy...

Zpěvačka Tereza Kerndlová měla autonehodu. Poslala vzkaz ze záchranky

Tereza Kerndlová (37) a její manžel René Mayer (53) měli v úterý ráno autonehodu. Na mokré vozovce do nich zezadu...

První světová válka zničila část Francie natolik, že tu stále řádí smrt

Řídkým rozvolněným lesem pokrytá pahorkatina u francouzského Soissons, Compiégne, Lens či Cambrai přirozeně svádí k...

Kamion před nehodou vůbec nebrzdil, moderní tahač by tragédii zabránil

Policie obvinila řidiče za smrtelnou nehodu na D1. Litevský kamioňák narazil do osobního auta a natlačil ho na tahač s...