Dnes bylinkami nejen pomáhá svým klientům, ale učí je využívat i další následovníky.
„Hlavní zlom nastal, když mi hodně onemocněly děti a já během té doby zjistila, co všechno bylinky dokáží,“ říká žena, která své zkušenosti předává posluchačům na desítkách přednášek ročně.
Zastává přitom názor, že není nad naše bylinky a že přírodní lékárnu máme přímo před sebou. O spoustu léčivek ale podle ní přicházíme nesprávnou péčí o louky.
„Chtělo by přírodu si více chránit. Používám sice pár cizokrajných ajurvédských bylinek na speciální lymfatický čaj, ale ty naše podle mě fungují opravdu nejlépe. Mají neskutečnou sílu,“ míní Ranušová.
Bylinky pro sebe a svou rodinu sbírá na chalupě kousek za Úštěkem u Litoměřic, kde je prý příroda ještě čistá. Některé je ale třeba sbírat jen v určitou denní dobu, což často nestihne. Místo nich pak používá ty, které kupuje i pro klienty.
Byliny ve směsi musí souznít
„Množství léčivých rostlin, které potřebuji pro zákazníky, bych vlastními silami nasbírat nestihla. A kromě toho pro ně navíc musím nakupovat certifikované bylinky s atestem, že například neobsahují zakázané látky,“ vysvětluje.
Teprve pak z bylinek míchá konkrétní směsi. Má své vlastní receptury, na které přišla během více než dvou desítek let sama. Důležité je podle ní namíchat směsi tak, aby bylinky spolu souzněly, aby jedna zesilovala účinek druhé a hlavně aby neměnily účinky léků.
Jejím favoritem mezi léčivkami je řepík lékařský, který má protizánětlivé účinky a pomáhá s trávením.
„Byla to i jedna z prvních bylinek, se kterou jsem přišla do kontaktu. Starší babičky, které bydlely v horách, mi kdysi ukázaly, jak s ním hojit rány, a i další zkušenosti. Druhá rostlinka, která mi přirostla k srdci, je třezalka tečkovaná, to je taky úžasně silná a magická bylina,“ poznamenává.
Lidé zapomněli léčivkám věřit
V posledních letech podle jejích slov mnozí lidé zapomněli bylinkám věřit a pro další je rychlejší a snazší spolknout pilulku.
„Je potřeba tomu i něco obětovat. Zklidnit se. Najít si čas, uvařit si několikrát během dne doporučené čaje. Pokud to nejde, musí se najít kompromis a nahradit je třeba olejíčky,“ zdůrazňuje bylinkářka.
Často podle ní také lidé zapomínají, že lidské tělo má nastavené vlastní uzdravovací procesy a kolikrát stačí jen organismus naťuknout. „Není nutné hned vše razantně léčit léky. Spolknout hotový prášek a nechat ho okamžitě zapůsobit je ale jednodušší,“ přemítá.
Přesto věří, že si byliny k lidem najdou opět cestu. „Vždy se ale musí najít rozumná hranice, kdy lze situaci zvládnout pouze bylinkami a kdy už musejí nastoupit léky. U některých nemocí se bez léků ani obejít nejde, jen bylinkami opravdu nelze pomoct všem,“ připomíná Ranušová.
