Na Teplicku jde o rašeliniště na Cínoveckém hřbetu a Pod Lysou horou, část Domaslavického údolí a Buky na Bouřňáku. Na Chomutovsku zase Najštejnské bučiny, lesy v Drmalech a Hovězí skály.
Přírodními památkami budou také Lomské údolí na Děčínsku a na Mostecku dřeviny v Pekelském údolí.
„Lokality k územní ochraně jsme zvolili a vymezili na základě výsledků biologických inventarizačních průzkumů provedených v roce 2015. Zaměřily se na výskyt ohrožených druhů hmyzu, hub a obratlovců. Území navržená k ochraně se zpravidla vyznačují nadprůměrným zastoupením lesních porostů nejstarší věkové třídy,“ uvedla mluvčí kraje Lucie Dosedělová.
Důležitý byl při vybírání, která místa se na seznam dostanou, i fakt, že všechna jsou od roku 2013 součástí takzvané evropsky významné lokality Východní Krušnohoří.
Nařízením vlády je tak Ústecký kraj povinen vyhlásit a dohlížet na taková území, v nichž udržení jejich příznivého stavu vyžaduje přísnější ochranu.
Mokřady mezinárodního významu
„Datum vyhlášení závisí na průběhu zřizovací procedury, která trvá obvykle několik měsíců. Předpoklad je v průběhu roku 2018. Zvláště chráněná území budou ustanovena nařízením kraje, o jehož vydání rozhoduje Rada Ústeckého kraje,“ přiblížila Dosedělová.
Například Cínovecký hřbet, který se nachází necelé dva kilometry východně od obce Cínovec, zahrnuje regionálně významné kusy zachovalých rašelinišť a podmáčených smrčin málo dotčených odvodňováním.
V nich žijí vzácná zvířata a hmyz jako tetřívek obecný, vážka lesklice horská nebo motýlek šípověnka vachtová.
Lokalita je zároveň součástí mokřadního území Krušnohorská rašeliniště, které je od roku 2006 zapsáno na seznamu mokřadů mezinárodního významu.
„Na zdejším území se pravidelně vyskytují a rozmnožují zvláště chráněné druhy ptáků jako křepelka polní, bekasina otavní či sluka lesní,“ píše v důvodové zprávě k vyhlášení Tomáš Burian, vedoucí oddělení životního prostředí krajského úřadu.
Lidé budou moci do míst i nadále
K děčínským přírodním pozoruhodnostem zase přibudou rozsáhlé bučiny, jedlové lesy a síť potoků v Pekelském údolí. To leží kousek od Meziboří a mimo jiné tu rostou houby, které žijí na mrtvém a rozkládajícím se dřevě. Jsou jimi dřevomor černý, kornatec zápašný či vodička potoční.
„Zachovalé horské lesy v údolí Pekelského potoka a údolí přítoku Bílého potoka hostí početnou populaci vzácného měkkýše vřetence horského, která indikuje nepřetržitost vývoje lesního prostředí a potvrzuje tak význam území pro předmět ochrany evropsky významné lokality. Z dalších lokálně význačných horských druhů měkkýšů se zde vyskytují slimáčník horský či vrkoč lesní,“ uvádí další důvody Burian. V údolí žije i netopýr velký.
V praxi pak bude celý proces vypadat následovně – v terénu se vyznačí hranice míst, budou zde umístěny tabule se státním znakem a vše zanesou úředníci do katastru nemovitostí.
S tím začnou platit i specifické ochranné podmínky stanovené pro zvláště chráněná území. Jejich porušení bude kraj trestat podle platných předpisů.
„Hospodaření v lese bude nadále probíhat podle plánu péče zvláště chráněného území. To může v jednotlivých případech znamenat i to, že příslušné území nebo jeho část budou vyjmuty z normálního hospodářského cyklu pasečného lesa. Nebo budou dokonce ponechány svému přirozenému vývoji. Přístupnost jednotlivých chráněných území pro veřejnost nebude nijak omezována oproti současnému stavu,“ dodala Dosedělová.
