„Ve hře jsou dvě varianty: že se kostel opraví, nebo se rozebere a postaví na jiném místě. Dá-li Bůh, bude rozhodnuto během příštího týdne,“ řekl iDNES.cz tajemník arcibiskupa Pražské pravoslavné eparchie Miloslav Zdeněk Veselý.
Jestli církev vyhlásí mezi věřícími sbírku na obnovu zříceného mosteckého kostela, zatím není jasné. „To nebylo předmětem pondělního zasedání našeho krizového štábu,“ poznamenal Veselý.
Pravoslavná církev ještě čeká na stanovisko rumunské strany, co s kostelem dál.
Odpoledne zástupci pravoslavné církve jednali s mosteckým magistrátem. Podle mluvčí Mostu Aleny Sedláčkové je město připraveno spolupracovat s církví při odklízení trosek kostela.
„Když se rozhodnou postavit nový kostel, poskytneme jim také nějakou součinnost. Ovšem ne finanční - tu jsme neposkytovali, ani když se kostel stavěl,“ poznamenala Sedláčková.
Větrné poryvy v neděli strhly k zemi téměř celou stavbu i s dvacetimetrovou věží (o pádu kostela zde).
Stavba byla veřejnosti nepřístupná
Pravoslavný kostelík stál nedaleko známějšího kamenného chrámu přesunutého ze starého Mostu, jenž v minulém století padl za oběť hnědouhelné těžbě.
Celodřevěný kostel byl postaven v roce 2011 původními postupy, ale téměř celou dobu do něj lidé nesměli. Léta se totiž čekalo na jeho kolaudaci. Veřejnost mohla unikátní stavbu obdivovat stále jen přes drátěný plot.
Obnažený vnitřek větrem zbořeného kostela tak paradoxně během krátké chvíle zřejmě vidělo více lidí než za šest let od jeho vysvěcení.
Svatostánek měl původně sloužit jako památka na rumunské vojáky, kteří padli za druhé světové války při osvobozování Československa. Církevní stavba byla určena pravoslavným věřícím jako poutní místo (o její výstavbě jsme psali zde). Pečovat o ni mělo pět řádových sester.
Rumunský kostel
|
„Dalo se čekat, že kostel takhle skončí. Vždyť za ty roky, co tu stojí, se o něj nikdo nestaral,“ prohlásil při fotografování zbořeniště Vlastimil z Mostu. Jeho slova potvrdili i další zvědavci, kteří se také přišli na zkázu stavby podívat.
Jedno neštěstí za druhým
Neštěstí se areálu nevyhnula už v minulosti. V květnu 2014 shořel dřevěný monastýr určený jako přístřeší pro poutníky a letos v létě do blízké zvonice uhodil blesk a částečně ji spálil.
Magistrát považoval kostelík svatého Valentina za turistické lákadlo. Nejenom proto, že stál vedle přesunutého děkanského chrámu, ale i kvůli bezprostřední blízkosti čerstvě napuštěného mosteckého jezera, kde se chystá velká rekreační zóna.
Dřevěný kostelík, který stál na pozemcích města a nefungoval tak, jak měl, zároveň představoval pro magistrát problém. Církevní stavba byla totiž v péči rumunského velvyslanectví, s nímž je komplikovaná domluva.
„Když jsme zjistili, s kým o kostelu vlastně mluvit, a zahájili jednání, tak se krátce na to lidé na velvyslanectví opět změnili. Takže jsme nevěděli, s kým to řešit,“ popsal loňskou zapeklitou situaci náměstek primátora Marek Hrvol.
