Vaše základní škola má na Teplicku výbornou pověst. Jak se buduje prestižní ústav? ̈
Označení „prestižní ústav“ je jistě lichotivé, ale bráním se mu, neboť nevím, jak se měří či stanovuje prestiž školy. Spíše jsem rád, když slyším, že děti se do školy těší, že absolventi mají na středních školách dobré výsledky nebo že získali prestižní zaměstnání a vzpomínají na „Metelkárnu“ v dobrém. Já jsem v roce 2008 převzal vedení školy, která měla již desetiletí takzvaně dobré jméno. Nastoupit do funkce po předchozí ředitelce Evě Láznické bylo zavazující. Za jejího vedení začala výuka cizích jazyků od první třídy. Nicméně se stále snažíme kvalitu vzdělávání i jiných služeb udržet na dobré úrovni i v rámci rostoucích nároků na školu ze strany legislativy i společnosti. Vedení školy k tomu pomáhá kvalitní a stabilní pedagogický sbor a vstřícný zřizovatel.
Jak vám při budování školy pomáhá „nespádovost“? Donedávna jste neměli určený obvod, z něhož musíte žáky brát přednostně. Posléze vaši spádovou oblast začalo tvořit velmi malé území v okolí školy a vy můžete tedy dál bez větších problémů přijímat děti z celého okresu a tím si dál vybírat ty nejlepší předškoláky. Je to tak?
Máte pravdu. Aby bylo zákonu učiněno zadost, tak nám zřizovatel přidělil spádovou oblast. Naštěstí má náš zřizovatel rozumné zastupitele, tak ji přidělil tak, aby ostatním základním školám příliš neubral. Ovšem, ač škola neměla desítky let žádnou spádovou oblast, hlásilo se do ní mnohem víc žáků, než bylo možné kvůli kapacitě přijmout.
Setkáváte se s tlakem rodičů dětí, které neuspěly u vašeho propracovaného zápisu?
Obvykle se hlásí k zápisu kolem 130 až 140 žáků. Občas se nějaký rodič odvolá proti zápornému rozhodnutí, ale kapacita školy je stanovena, tak je šance na změnu rozhodnutí velmi malá. To je asi jediný tlak ze strany rodičů, který jsme zaznamenali.
Máte rozšířenou výuku cizích jazyků. Co to znamená? O kolik hodin jazyků více mají děti u vás proti „běžným“ základním školám?
Každá škola má ve svém školním vzdělávacím programu disponibilní hodiny. My většinu z nich věnujeme na výuku jazyků. Začínáme první třídou se dvěma hodinami angličtiny, poté jejich počet vzrůstá až na čtyři hodiny angličtiny týdně. Od šesté třídy žákům přibude druhý cizí jazyk - němčina či francouzština. Důležité je podotknout, že na výuku jazyků se třídy dělí. Takže při hodinách cizího jazyka má učitel patnáct až osmnáct žáků, nikoli celou třídu. To rozhodně zvyšuje efektivitu výuky.
Máte nadprůměrné výsledky, o čemž svědčí počet přijatých žáků na střední školy. Ředitel teplického gymnázia přímo uvedl, že čtvrtinu přijatých tvoří žáci z „Metelkárny“. Mají u vás pedagogové díky tomu nadprůměrné platy? A můžete je odměňovat?
Touto otázkou jste se dotkl problému, který mě velmi trápí. Financování žáků je dáno normativně na počet žáků ve škole. Zjednodušeně řečeno - normativ je částka stanovená na jednoho žáka a výsledný rozpočet je dán součinem počtu žáků a tohoto normativu. Jestliže třídy dělíme na výuku jazyků, máme logicky větší potřebu učitelů než jiná škola se stejným počtem žáků. Toto se v rozpočtu na platy pedagogů nezohledňuje. Normativy na žáky nejsou vždy stejné. Čím více je žáků ve škole, tím je stanoven nižší normativ na jednoho takového žáka. S naším počtem 750 žáků máme ten nejnižší normativ. Můžu tedy říct, že naši učitelé nemají nijak výrazné nadtarifní složky platů oproti učitelům z jiných škol. Pokud se ptáte na ocenění výsledků pedagogů, záleží na tom, jaké výsledky máte na mysli. Mohu lépe ocenit pedagogy, kteří vykonávají různé funkce, věnují se žákům nad rámec své pracovní náplně. Ale oproti jiným odvětvím se jedná o směšné částky. Mluvíme o stokorunách měsíčně.
Sledujete výsledky jednotlivých pedagogů, například v počtu přijatých žáků na střední školy nebo pokud jde o úspěchy jejich žáků v různých soutěžích, a odměňujete je podle nich?
Co se týče úspěšných žáků v soutěžích, tak se snažím učitele, kteří se těmto dětem věnují, připravují je či soutěže přímo pořádají, odměňovat. Ovšem k odměňování učitelů na základě počtu přijatých žáků musím říct, že zaprvé přijati jsou z naší školy vždy všichni žáci a zadruhé nevím, koho bych měl konkrétně odměnit. To proto, že žáci za celých devět let mívají několik učitelů a těžko říct, který a do jaké míry ovlivnil jejich přijetí na střední školu.
Otázka platu pedagogů je v poslední době i v souvislosti s aktivitou školských odborů dost diskutovaná. Ve společnosti se platy velmi rychle zvyšují, nejsou výjimkou inzeráty na truhláře nebo na zástupce vedoucího samoobsluhy za 40 tisíc. Kolik by podle vás měl brát začínající pedagog a kolik třeba kvalitní pedagog po deseti letech praxe?
Netroufám si odhadovat, kolik přesně by měl brát učitel ideálně. Začínající pedagog (vysokoškolák) má plat 22 620 korun hrubého. Učitelé s desetiletou praxí mají dle tarifních platů 23 100 hrubého. Mají výhled, že pokud vydrží ve školství dalších dvaadvacet let, plat jim stoupne o šest tisíc hrubého. Na víc již v tarifním platu nedosáhnou. Každý si to může porovnat s aktuální průměrnou mzdou vysokoškoláků. My učitelé jsme již otráveni, jak nás neustále hodnotí laická veřejnost. Jako by každý, kdo chodil na základku, věděl, co práce učitele obnáší. Slýcháme: „Kolik by chtěli? Mají pořád prázdniny a ve dvanáct jdou domů.“ Chtěl bych podotknout, že učitelé mají čtyřicet dnů dovolené za odpracovaný kalendářní rok. Možná je to o několik dní více, než mají některá jiná zaměstnání, ale rozhodně nejsou sami. Se zaměstnaneckými výhodami v jiných odvětvích se to nedá srovnávat. A také si těchto čtyřicet dní mohou vybrat pouze v době prázdnin.
Jak se díváte na kariérní řád, který navrhovala ministryně školství Valachová, jenž spojoval platy, praxi, aktivitu pedagogů a jejich znalosti, které měly být zjišťovány?
Mám k němu neutrální vztah. Na jednu stranu by bylo fajn, kdyby ředitel mohl zvyšovat platy učitelům, kteří se dále vzdělávají, ale na druhou stranu v době, kdy by si tito učitelé zvyšovali kvalifikaci v rámci kariérního řádu, by za ně jiní učitelé suplovali, a to by výuce neprospívalo. Dále by to vedlo k tomu, že nejlépe placení učitelé by byli ti, kteří se účastnili nejvíce vzdělávacích kurzů či by mentorovali učitele z jiných škol. Ti, kteří by denně stáli před katedrou, by měli platy základní. A opět by narostla administrativa spojená s hodnocením učitelů, a to rozhodně nevnímám pozitivně.
V čem pro vás bude nadcházející školní rok jiný než ten minulý?
Doufáme, že v ničem zásadním jiný nebude. Snad se nám opět po dvou letech podaří zorganizovat školní akademii v Krušnohorském divadle, snad ve zdraví přežijeme všechny školy v přírodě, školní výlety, plavecké a lyžařské výcviky, které plánujeme, snad náš zřizovatel bude dál rozumný a štědrý a snad nás nezahltí rostoucí administrativa.
