Za trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti hrozí obžalovaným až půlroční vězení nebo zákaz činnosti. Všichni obvinění shodně odmítli.
„Ničeho nezákonného jsme se nedopustili. Sedm let se město snažilo dům, který byl ve špatném až havarijním stavu, prodat. Oprava by zruinovala městský rozpočet,“ uvedl starosta Zdeněk Pištora.
„Je tak jasné, že většina zastupitelů uvítala prodej občance města, která v něm provozuje občanům prospěšnou živnost. Vše proběhlo v souladu se zákonem,“ dodal.
Případ se týká domu č.p. 74 na Marxově náměstí. Město ho v roce 2008 nabídlo k prodeji za 1,6 milionu korun, nikdo neměl zájem. Po nějaké době cenu snížilo o 600 tisíc a přihlásili se dva zájemci, jejichž podnikatelský záměr se ale radnici nezamlouval, a tak nabídku stáhla (o případu jsme psali zde).
Téma prodeje město opět otevřelo v roce 2015. Nabídku odkupu domu za milion korun učinila nájemkyně, jež má v přízemí krejčovství a půjčovnu šatů. Záměr prodeje město řádně vyvěsilo, nikdo další se ale nepřihlásil. V říjnu téhož roku prodej za tuto částku zastupitelé schválili (k celé kauze více zde).
Po několika týdnech přišla kupující s tím, že není schopná uhradit celou částku naráz, protože jí byla zamítnuta hypotéka. S radnicí se dohodla na splátkovém systému a i s úroky se má po deseti letech splácení částka vyšplhat na 1,25 milionu. Zastupitelé tento způsob financování schválili v závěru roku 2015 a prodej tak definitivně potvrdili.
„Nebyl důvod prodej zrušit. Důležité pro nás bylo, že chce v prostorách dál podnikat a že město navíc získá 250 tisíc korun,“ uvedl obviněný zastupitel Pavel Růžička.
Cena byla stanovena bez znaleckého posudku
Žalobkyně je přesvědčená, že při schválení prodeje za cenu jednoho milionu korun porušili zastupitelé zákon.
„Nenechali si vypracovat znalecký posudek, který by stanovil obvyklou cenu. Nezohlednili skutečnost, že město před prodejem do objektu investovalo 469 tisíc korun do oprav,“ uvedla lounská žalobkyně Radka Pavlišová.
Navzdory obžalobě je i dnes starosta přesvědčen, že částka je adekvátní. Podle něj se zastupitelé při prodeji rozhodovali nejenom podle místních znalostí, ale i na základě odhadů dvou bankovních domů, které pro zájemkyni zpracovávaly žádost o hypotéku.
„Oba odhady stanovily tržní cenu na zhruba jeden milion korun,“ dodal Pištora.
Policisté se o podmínky prodeje začali zajímat na popud Jozefa Tišáka z Postoloprt. On sám se snažil objekt v minulosti získat. Poprvé v roce 2011, kdy nabídl městu částku půl milionu korun, tedy o půl milionů korun méně, než za kolik ho město nakonec prodalo.
Podruhé se ozval na podzim 2015, poté, co město prodej schválilo živnostnici. Na jednání zastupitelstva prohlásil, že za dům zaplatí o deset tisíc korun více než ona. Když ho město odmítlo, zvýšil svoji nabídku o dalších 40 tisíc korun. „Jeho nabídka přišla pozdě, prodej už byl několik týdnů schválený,“ uvedl už dříve starosta.
