„Střekov by nebyl přívěskem magistrátu a rozhodoval by si o svém rozvoji sám, včetně škol a školek, dopravě, investicích. Mohl by za sebe žádat o dotace a ne jako dosud, kdy je pod městem a žádá město,“ vysvětlil bývalý místostarosta obvodu a jeho stávající zastupitel Jiří Němeček, který je vedle dalšího zastupitele Jiřího Železného hlavním autorem myšlenky.
Stěžejním argumentem Němečka pro samostatnost obvodu je zvýšení jeho rozpočtu, jenž by se znásobil. Obvod má pro své potřeby rozpočet 30 milionů korun, které mu přiděluje město.
„Ale prostým přepočtem na počet obyvatel by měl Střekov jako město podle rozpočtového určení daní minimálně 150 milionů korun, s daní z nemovitosti bychom se mohli dostat na 180 milionů,“ uvažuje.
Zastupitel si nicméně uvědomuje, že případná samostatnost by s sebou přinesla i problémy. Střekov by se musel vypořádat s dělením majetku, převzetím některých závazků města včetně hrozby astronomického doplatku za stavbu Mariánského mostu.
„Doprava by byl oříšek, ale ne neřešitelný, nejspíš bychom byli podílníky v ústeckém dopravním podniku a na provoz MHD bychom přispívali,“ podotkl.
Primátorka města je proti, varuje před úbytkem peněz pro Ústí
Představa samostatného Střekova se ale v místním zastupitelstvu zdaleka nechytila u všech, většina zůstává skeptická. „Přikláním se k tomu, že odtržení je skutečně nutné opravdu pečlivě zvážit. Že to přinese velkou úsporu a výhodu pro občany Střekova, o tom nejsem tak přesvědčen,“ řekl místostarosta obvodu Viktor Malinkovič.
„Zatím mi to přijde jako plácnutí do vody. Jestli to má nějaký smysl, bych uvažoval až ve chvíli, kdy by ten plán byl podložený analýzou a ekonomickými fakty,“ uvedl pak zastupitel a exstarosta Střekova Miroslav Štráchal.
Hrubě se pak případná nezávislost Střekova nezamlouvá magistrátu, primátorka Věra Nechybová stojí proti. Upozorňuje, že by na tom Ústí tratilo.
„Oddělení Střekova nepovažuji za šťastnou volbu. Město by obdrželo nižší příjmy v oblasti rozpočtového určení daní v návaznosti především na počet obyvatel, počet dětí a žáků a výměry katastrálního území obce,“ podotkla primátorka, jež je současně na Střekově zastupitelkou.
Střekov připojili k Ústí nacisté, do roku 1939 byl samostatný
Z pohledu historie by však samostatnost Střekova dávala smysl, obvod byl dříve svébytnou obcí a později městem. K Ústí ho až roku 1939 během okupace kvůli efektivnější správě připojili nacisté.
Střekov by nebyl prvníPokud by se Střekov skutečně odtrhl, nebylo by to poprvé, kdy Ústí přišlo o nějakou svou část. V roce 1990 se osamostatnily Chlumec a Chabařovice, které byly součástí Ústí od roku 1986. V roce 1994 si pak v referendu prosadily nezávislost Trmice, jež se tak od Ústí oddělily po 65 letech. |
„Střekov byl jako město aktivní, financoval třeba archeologické vykopávky, postavil moderní školu, krematorium, což byl tehdy velmi progresivní počin, či lázně Brná. Progresivně se projevil i v potírání bytové krize, když přišel s projektem výstavby 65 rodinných domů,“ uvedl ústecký historik Martin Krsek.
Aby se historie mohla opakovat, oddělení Střekova by musela v referendu podpořit nadpoloviční většina jeho oprávněných voličů. Referendum vyhlašuje obvodní zastupitelstvo, Němeček chce všelidové hlasování vyvolat peticí.
Přesvědčit lidi o výhodách nezávislosti Střekova hodlá během sběru podpisů, představu o termínu referendu pak už má. „Nejbližší reálný termín, myslím, jsou příští komunální volby,“ uvažuje. Tedy podzim 2018.
