Univerzita chtěla peníze zpět a na Wokouna kvůli tomu podala žalobu, jíž soud vyhověl. Podle Wokouna soud nerespektoval judikaturu (o soudním sporu jsme psali zde).
„Závěry soudu obsahují řadu faktických nepřesností, účelových závěrů, které nemají oporu v provedeném dokazování, či jsou s ním dokonce v rozporu,“ sdělil MF DNES bývalý nejvyšší představitel Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP).
Spor o odstupné
|
„Rovněž právní hodnocení soudu je v řadě ohledů nesprávné a v rozporu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu,“ prohlásil Wokoun. Více svůj postoj rozvádět nechtěl, proti rozsudku se totiž odvolal.
Z kvestora kontrolor
Kauza spadá do února 2015, kdy funkci rektora po Wokounovi přebíral Martin Balej. Tehdejší kvestor, tedy manažer a správce univerzity, Vít Šumpela vycítil, že pod novým vedením nemá místo a na svou funkci rezignoval.
Končící rektor Wokoun s ním obratem uzavřel dohodu, podle které UJEP vyplatila Šumpelovi 793 tisíc korun. Po všech odvodech si odstoupivší kvestor přišel na 399 tisíc, což bylo pět jeho měsíčních platů.
„Inženýr Šumpela vykonával svou funkci s velkým nasazením a prosadil kroky, jež byly pro univerzitu nutné, zejména postupy při nakládání s penězi. Zabránil i vzniku škod v důsledku dříve neřešených věcí,“ vysvětlil odstupné Wokoun.
Jenže univerzita se pod novým vedením proti „zlatému padáku“ ohradila, podle UJEP jeho výplatu neumožňuje zákon ani kolektivní smlouva.
Když Šumpela na post kvestora rezignoval, Wokoun ho zařadil na pozici kontrolora, který měl zajistit předání agendy novému kvestorovi.
Šumpela neměl na peníze dosáhnout, říká soud
Kvůli napětí na univerzitě však skončil Šumpela po třech dnech i v této pozici, na základě dohody o ukončení pracovního poměru pak inkasoval odstupné.
„Je přesvědčený, že mu náleží, neboť vykonával nadstandardní práce,“ citovala soudkyně Jana Hustedová jeho výpověď v rozsudku, který má MF DNES k dispozici.
Soud ale došel k závěru, že Šumpela na peníze skutečně neměl dosáhnout. V první řadě podle soudu náleží vedoucímu pracovníkovi odstupné jen v případě odvolání z funkce, což se zde nestalo.
Podle soudu je navíc dohoda zahrnující odstupné neplatná i proto, že výkon práce zanikl Šumpelovi jeho rezignací.
„Jednání žalovaného při vyplacení odstupného je protiprávní. Odstupné přiznal, aniž by mu to právní předpisy umožňovaly,“ shrnula soudkyně v rozsudku.
Wokoun má vrátit i další tisíce za advokáta
Dohoda o odstupném budí pochyby i bez rozhodnutí soudu. Jednak ji uzavřeli jen rektor Wokoun s Šumpelou bez přítomnosti právníka, u podpisu chyběla třetí strana a scházelo na ní i razítko UJEP.
K odstupnému možná pomohly Šumpelovi také vřelé vztahy s Wokounen, jenž dříve Šumpelu učil. Wokoun si ho navíc na funkci kvestora sám vytipoval, když Šumpela pracoval na ministerstvu životního prostředí.
Wokoun má kromě 793 tisíc korun vrátit UJEP i 154 tisíc za náklady na advokáta. Sám žalobu od UJEP vnímá jako projev šikany a pomsty. „To považuji za naprostý nesmysl,“ reagoval rektor Balej.
Nový rektor si na místo kvestora přivedl vlastního člověka, Leoše Nergla, jenž dříve působil jako tajemník ústeckého magistrátu či ředitel odboru na Českém statistickém úřadě.
„V pozici kvestora jsem chtěl mít erudovaného ekonoma, spolehlivého manažera a člověka s dlouholetými zkušenostmi s řízením většího kolektivu pracovníků,“ vysvětlil Balej.
