„O existenci tohoto kamene vím jen z fotografie z roku 1904, kde se navíc píše, že je v Dobkovicích, což je na protějším břehu,“ řekl děčínský archivář Petr Joza.
V roce 1904 mělo Labe v těchto místech pouhé čtyři metry na šířku a hloubku 20 centimetrů. Na kameni je ale vyrytý i například letopočet 1874. Hladové kameny sloužily k zaznamenávání nízkých stavů vody a vázaly se k nim pověsti o utrpení, jež kvůli suchu přijde.
„Šífaři ztratili zdroj obživy, malá voda znamenala, že se nemohla dovážet po řece sůl, zemědělci přišli o úrodu, a tak se lidé báli chudoby,“ přibližuje Joza.
Nejspíš nejznámější v Česku je hladový kámen v Děčíně, který je nyní také možné vidět. Patří k nejstarším hydrologickým památkám v Evropě.
Nejstarší zápis na něm je z roku 1616 a nejvýraznější je německý nápis Spatříš-li mne, plač z roku 1904. Zajímavostí je český nápis z roku 1938, reklamní slogan firmy vyrábějící pumpy na pole Neplač holka, nenaříkej, když je sucho, pole stříkej (o hladovém kameni v Děčíně zde).
