„My se tam scházíme každý rok, ovšem letos to bude trochu vylepšené. Výjimečné to bude účastí tolika reprezentantů německé strany,“ zdůrazňuje Hanuš Adamec z Kulturního sdružení občanů německé národnosti v Ústí nad Labem, které pietu organizuje.
Vedle jisté účasti Posselta a očekávaného příjezdu saského premiéra nebude na pietní akci scházet ani předsedkyně ústeckého sdružení Margarete Bauer a také předsedkyně celorepublikového sdružení Irene Novak.
Po letech vystoupí na vzpomínce i vrcholný představitel Ústí nad Labem, primátorka Věra Nechybová. Její předchůdce Vít Mandík se pietě vyhýbal.
„Paní primátorka se aktu zúčastní, k pamětní desce na mostě položí květinu a pronese krátkou řeč,“ sdělila Jitka Stuchlíková z mediálního oddělení ústeckého magistrátu.
Pietní akt proběhne u pamětní desky obětem masakru, již nechalo na most v roce 2005 umístit tehdejší vedení města v čele s primátorem Petrem Gandalovičem. Tehdy šlo o nejvýznamnější vzpomínku na ústeckou tragédii, ta letošní má ambice přiřadit se vedle ní.
„Z německé strany tady na úrovni zemského premiéra dosud nebyl nikdo,“ připomíná historik a šéf ústeckého archivu Vladimír Kaiser s narážkou na očekávanou účast saského předsedy vlády Tillicha.
Masakr odstartoval výbuch skladu munice
Vzpomínka začne v 15:30 hodin, s projevem vystoupí vedle primátorky i Bernd Posselt, který zájem o účast projevil sám. „Určitě bude mít projev, nepřijede se jen podívat,“ podotkl Adamec z Kulturního sdružení občanů německé národnosti v Ústí nad Labem.
Příčiny MasakruMožné příčiny výbuchu skladu munice - nedbalost při nakládání s výbušninami Možné příčiny pouličního násilí - spontánní výbuch nenávisti po šestileté nacistické okupaci Žádnou z verzí se dosud nepodařilo jednoznačně doložit. |
Posselt se oficiálně vrátí do Ústí poprvé od roku 2011, kdy město navštívil v delegaci bavorského premiéra Horsta Seehofera.
Ke shromáždění promluví také respektovaný páter Benno Beneš, slovo bude mít i ústecký arciděkan Miroslav Šimáček. Na památku Němcům svrženým z mostu se pak budou do Labe házet květiny a symbolickou tečku za pietou obstará v 18 hodin mše v kostele Nanebevzetí Panny Marie.
Ústecký masakr představuje jeden z nejvýraznějších příběhů násilí na německém obyvatelstvu po 2. světové válce. Odstartoval ho výbuch skladu munice v krásnobřezenském cukrovaru, při němž zemřelo 26 lidí. Davy Ústečanů v domnění, že za explozí stojí německá záškodnická organizace Werwolf, vyšla do ulic a začala napadat Němce. Byli snadným terčem, protože všichni povinně nosili bílou pásku.
Prvotní provokace se zvrhly ve vraždění, kdy místní házeli Němce z Benešova mostu do Labe, bili je tyčemi či je utloukli holýma rukama. Podle historiků zůstalo po Ústeckém masakru na 40 až 100 obětí (o Ústeckém masakru zde).
Pietní akt se na mostě koná od roku 1991. „V žádném případě nepřijímám jakékoliv ideologické, politické či národnostní myšlenky. Tady se schází lidi, kteří jen vzpomínají na ty nešťastné oběti z 31. července 1945,“ zdůrazňuje Hanuš Adamec.
