Jak se daří této středomořské rostlině nedaleko Řípu?
Daří se jí skvěle. Levandule potřebuje teplo, sucho a propustné půdy. A přímo u domu máme půdu se zvětralým podložím, což levanduli vyhovuje. Navíc je tu srážkový stín. Z jedné strany srážky strhává Labe, z druhé Ohře. Levandule potřebuje hlavně sucho, aby získala co nejvíce vonných látek.
Vyžaduje levandule nějakou zvláštní péči? Vaše původní profese má totiž k zemědělství daleko...
To je pravda. Já mám ekonomické vzdělání, ale dědeček byl dendrologem v Průhonickém parku a vyrůstala jsem mezi zahradníky. Manžel je zase archeolog, ale jako malý žil na statku, takže se v podstatě celý život rýpe v zemi. Nějaké základy péče o půdu samozřejmě máme, ale levandule patří mezi méně náročné rostliny. S nadsázkou řečeno, čím více se jí člověk věnuje, tím hůře.
Ale úplně bez práce to také asi není...
Pole musíme mnohokrát do roka vyplít, péči rostlinám věnujeme i po sezoně. Je to hlavně o bolavých zádech a mozolech na rukou. Dá se to ale zvládnout i při zaměstnání. A do péče o zahradu také nenápadně zapojujeme naše dvě děti.
Na celoroční uživení levandule není?
V Česku určitě ne. Je tu silná konkurence z Francie, ale i z Balkánu, kde se levandule pěstuje ve velkém a neuvěřitelně levně. Sušené levandule je na trhu dost, proto jsme vsadili na levanduli čerstvou a také na to, že jde o lokální produkt. Dnes už totiž lidé přemýšlejí o tom, odkud výrobky pocházejí. Proč kupovat řezané květiny z Afriky nebo levanduli z Balkánu, když ji mohou dostat z českého políčka a ve vyšší kvalitě?
Bude ale vaše levandule stejně kvalitní jako ta z Provence?
Je to podobné jako u vína. Levandule totiž stejně jako víno získává charakter a kvalitu na základě podloží a podnebí dané krajiny. Troufám si ale tvrdit, že rozdíl mezi „voňavostí“ levandule z Provence a od nás by odhalil možná jen rozbor v laboratoři. My však nabízíme tu přidanou hodnotu, že jde o produkt lokálního a ekologického zemědělství.
Jaké odrůdy levandule pěstujete?
Vsadili jsme na levanduli angustifolia a intermedia. Pěstujeme ale také levanduli bílou, o kterou mají zájem hlavně nevěsty. Za domem máme také pokusné políčko, kde zkoušíme, jak se u nás bude jednotlivým kultivarům dařit. Těch totiž existuje nespočet a je třeba vybrat ten správný podle složení půdy a podnebí. Větší rozmanitost na zahradě nebo poli má i tu výhodu, že různé kultivary rozkvétají postupně za sebou a doba sklizně se rozloží. Také to lépe vypadá, protože mají různou barvu.
Bude odstínů fialové ve vašem okolí v příštích letech přibývat?
Já mám hlavu v oblacích, takže bych farmu stále rozšiřovala. Ale manžel je ta hrubá síla pro práci na poli, takže se mě snaží držet při zemi. Rozšiřujeme se s rozumem, aby množství nepřeválcovalo kvalitu a abychom vše dokázali zpracovat. Chceme zůstat malou rodinnou firmou, a když už budeme rozšiřovat sortiment, tak jen ve spolupráci s dalšími lokálními výrobci.
Například?
Přestože levanduli z větší části opylovávají čmeláci a v době květu to u nás bzučí jako na letišti, tak přemýšlíme o levandulovém medu. Jeden místní včelař nám sem proto doveze včelstva. Chceme také destilovat levandulovou esenci, která je vhodná do svíček, kosmetiky nebo olejů. Nebudeme je však vyrábět sami, ale například nějaká lokální firma, která to umí. Spolupracujeme také s roudnickou cukrárnou Dortletka, protože levandule je vynikající ve sladké kuchyni. Chceme se zkrátka spojit s lidmi z regionu, kteří svému řemeslu rozumí. Díky levanduli a farmářským trhům, kde ji prodáváme, jsme se totiž setkali se spoustou skvělých a šikovných lidí.
