„V duchu mě nejvíc ranilo, že v infuzi není to, co má být,“ řekl u soudu Vondráček.
Rozbory nechal provést on sám, protože mu přišlo podezřelé, že třiasedmdesátileté pacientce náhle selhalo srdce. „Bylo mi divné, že pacientka neměla před tím žádné arytmie. Snažil jsem se ověřit, jestli nedošlo k chybnému podání draslíku,“ uvedl Vondráček.
Mrtvé ženě odebral krev a sháněl se po infuzi, kterou měla pacientka draslík dostat. Infuze podle něj byla vyhozená v koši. Rozbory pak ukázaly, že zatímco v krvi pacientky byla hladina draslíku vysoká, v infuzi bylo v roztoku místo 40 mililitrů draslíku jen 0,03 mililitru.
„Úvaha byla taková, kam zmizel ten draslík, který měl být v infuzi. Závěr byl takový, že došlo k chybnému podání kalia. Že to bylo přímo do žíly,“ uvedl Vondráček.
Marešová při své pondělní výpovědi namítala, že se znalci nezabývali tím, jestli draslík v krvi pacientky mohl vzrůst i jiným způsobem. Vondráček ale takovou možnost odmítl. Uvedl, že jiné způsoby sice existují, nenastaly ale žádné průvodní jevy, které by k takové domněnce mohly vést.
„Jediné vysvětlení je podání kalia přímo do žíly,“ zopakoval Vondráček.
Chyběl jí lidský přístup, vypověděl lékař
K Marešové poznamenal, že ji zná od dětství, protože s jejím bratrem studoval gymnázium. Označil ji za kvalitní sestru, která pracovala dobře, ale její vztah k pacientům byl čistě profesní.
„Takové to babičko, co doma, to jsem u ní nezaregistroval,“ poznamenal Vondráček.
Důvod po Marešové cokoli kontrolovat, prý do té doby nikdy neměl, ale nedůvěra na pracovišti podle něj trochu byla.
Sestry podle Vondráčka například při přebírání služeb proti obvyklé praxi vyměňovaly i infuze, které ještě nebyly dokapané. Vondráček to považoval za známku toho, že každá chtěla být sama zodpovědná za to, co pacientovi dává.
Marešová řekla, že ženu oživovat nemáme, uvedla kolegyně
Zdravotní sestra Ina Bakovecká, která tu noc sloužila také a měla na starost jiné pacienty, u soudu popsala, že s pacientkou několik hodin před smrtí mluvila. „Šla jsem za Věrou, že paní chce přebalit. Věra mi řekla, že se bude přebalovat v jedenáct,“ popsala.
Když pak centrální monitor spustil alarm oznamující, že srdce pacientky nevykazuje žádnou aktivitu, vyběhla Bakovecká k jejímu lůžku. Stála u něj Marešová a podle Bakovecké vyměňovala infuze.
Bakovecká jí prý řekla, že začnou oživovat, ale Marešová odpověděla, že pacientka je „DNR“ (do not resuscitate), tedy že se při srdeční zástavě už resuscitovat nemá.
„Tak jsem ji důrazně požádala, aby šla pro doktora,“ uvedla Bakovecká. Na dotaz soudce, co konkrétně Marešové řekla, upřesnila: „Ať mě neštve, ať okamžitě zavolá lékaře.“
Marešová podle ní smrt pacientky nijak nekomentovala. Že měla zemřelá v krvi velké množství draslíku, se podle ní Marešová po rozboru dozvěděla. „K tomu se vyjádřila, že to je divné,“ zmínila Bakovecká.
Soud má k dispozici jako důkazní materiál infuzní vak a injekční stříkačku, málem ale zmizely.
„Další sloužící kolegyně je moje kamarádka a ta mi pak říkala, že primář oznámil, že důkazy nejsou důležité, že se vyhodí. Podrobnosti nevím, ale vím, že se pak důkazy zajistily zpětně,“ dodala Bakovecká.
