Po novorenesančních Městských lázních zbyly pouze prvky štukové výzdoby, které v depozitářích čekají, jestli Třešňák budovu znovu postaví (o Městských lázních zde). Hadí lázně z roku 1839 s empírovými prvky jsou však stále ve stavu, kdy se zachránit dají.
„Bez výrazné rekonstrukce se však neobejdou. Celý suterén budovy je momentálně zatopený a její základy jsou poškozeny,“ přibližuje stav lázní Petr Sedláček z ateliéru MiSe. Pro developera zpracoval dva návrhy na možné využití lázní.
„Oba návrhy vycházejí z rekonstrukce stávající budovy. První je postavený na wellness, druhý zachovává funkci lázeňsko-léčebnou, a je tedy pro původně lázeňský objekt vhodnější. Preferuje ho i investor,“ říká Sedláček.
Dodává však, že funkce lázní s ohledem na legislativu, hygienické předpisy a léčebné postupy není ve stávajícím prostoru domu možná. Oba návrhy proto počítají s dostavbou budovy při zachování těch částí, které budou schopné rekonstrukce.
Podle Sedláčka je sejmutí památkové ochrany nutné pro zprůchodnění jakéhokoli významného stavebního zásahu. „Pokud bude dům chráněn, tak nelze odstranit ani socialistické úpravy lázní a navrátit stavbě alespoň přibližně původní podobu, jak to navrhuji ve svém druhém projektu,“ říká Sedláček.
Památkáři se zrušením ochrany nesouhlasí
S tím však nesouhlasí teplický architekt Jan Hanzlík. „Památková péče rozhodně nemá problém s odstraněním mladších nebo nevhodných zásahů. To je pouze investorova rétorika. V čem ho omezuje, jsou nové zásahy. Manévr se zrušením památkové ochrany je pouze pokus zjednodušit si práci,“ soudí Hanzlík.
Příliš se mu nelíbí ani plánované zvýšení budovy o jedno patro. „Větší objem stavby zkrátka znamená větší a rychlejší návratnost. Stavebník má právo svou budovu ekonomicky zhodnotit, ale objekt je docela malý a umístění nadměrného objemu služeb mu může uškodit. Je to jako dát do trabantu motor z BMW,“ podotýká Hanzlík.
Žádost o zrušení památkové ochrany v tuto chvíli leží na ministerstvu kultury. Úředníci se jí však zatím nezabývají. „Řízení je do 15. června 2015 přerušeno, protože žadatel bude svou žádost doplňovat o další podklady,“ informovala mluvčí ministerstva Simona Cigánková.
Ústecké pracoviště Národního památkového ústavu však už k sejmutí ochrany stanovisko vydalo, a to nesouhlasné.
„Památková podstata objektu nebyla narušena v takové míře, aby opravňovala ke zrušení jeho prohlášení za kulturní památku,“ řekl Tomáš Brož, předseda komise, která návrh posuzovala.
Jaroslav Třešňák se zatím k celému projektu vyjadřovat nechce. Neupřesnil ani to, o jaké další podklady chce svou žádost opřít. „Až bude něco nového, vydám tiskové prohlášení,“ sdělil.
