„Je to zhruba o sedm oblastí více než loni. Vycházíme ze zkušeností a teprve se ukáže, kolik míst ptáci opravdu obsadí. Třeba sokoli si už na konci února obhlížejí a vybírají svá teritoria. Pak začnou snášet vajíčka a my jim potřebujeme zajistit klid,“ přiblížil mluvčí parku Tomáš Salov s tím, že opatření se netýká sítě značených turistických cest.
Krásné akrobatické zásnubní lety už v Národním parku České Švýcarsko předvádí vzácný sokol stěhovavý. „Ty dělá vždy před hnízděním, tok sokolů už začal a hnízdit začnou velmi brzy. A výři už také obsadili svá teritoria,“ říká ředitel parku a ornitolog Pavel Benda.
Každoroční omezení vstupu přináší výsledky, úspěšnost hnízdění těchto ohrožených druhů je v parku vysoká. V loňském roce sokoli vyvedli 16 a čápi černí 11 mláďat. Výři velcí hnízdili minimálně v 17 teritoriích.
Pokuta za porušení zákazu je až tisíc korun
Strážci parku hnízda v kritické době pečlivě pozorují a střeží, za porušení zákazu vstupu hrozí na místě bloková pokuta tisíc korun, při vážném prohřešku ve správním řízení však jde až o desetitisíce korun. „Pokud strážci někoho objeví v zakázané zóně při rušení ptáků, nemilosrdně by k pokutě přistoupili, protože jde o holý život ptáka,“ sdělil Salov.
Naštěstí se to stává spíš výjimečně, například loni horolezci z Německa vyrušili sokoly, kterým pak vajíčka v hnízdě zastydla. Zatím se viníky dopadnout nepodařilo.
Sokoli, čápi i výři jsou velmi citliví na rušení člověkem, a proto hlavně v prvních zónách parku s nejpřísnější ochranou platí zákazy vstupu do 30. června na hnízdiště sokolů a výrů, v případě čápů černých do 31. července.
Když výr opustí hnízdo, už se nevrátí
Zákaz vstupuZákazy vstupu pro hnízdiště sokolů a výrů platí do 30. června, v případě čápů do 31. července. Opatření se netýká sítě značených turistických cest. Díky této ochraně loni sokoli vyvedli 16 a čápi 11 mláďat. |
Nejcitlivější jsou výři, kteří si pro hnízdo najdou převis skály, sednou si pod něj do písku a splynou s okolním terénem. Jejich hnízda se proto velice těžko hledají, lidé by tak těžko vůbec poznali, že jsou blízko něj a mohou ho ohrozit.
„Když se výr zvedne z hnízda a odletí, už se tam nikdy nevrátí. U sokola je vyrušení nepříjemné, odletí, křičí u toho, ale když je klid, zase se vrátí. Neznamená to totální katastrofu. Ale kdyby se to stalo opakovaně, hnízdo opustí také,“ říká Salov.
To největší sovy mají úplně jinou strategii. Samička se před vetřelcem staví výhružně, syčí a nafukuje. „Pozici na hnízdě drží co nejdéle. Ale když už musí ustoupit, rychle odletí a nechá hnízdo být. Škoda je pak katastrofální,“ vysvětlil Salov.
