Sčítání začalo ve středu odpoledne na litoměřickém Lodním náměstí, kam pracovníci Naděje pozvali bezdomovce z těžko přístupných míst. Rozdali jim dotazníky, ale také tašku s potravinami jako odměnu, že se akce účastní.
„V dotaznících zjišťujeme věk a pohlaví bezdomovců, ale třeba i to, jak dlouho jsou na ulici a jak dlouho se zdržují v Litoměřicích,“ přiblížila vedoucí litoměřické pobočky Naděje Petra Smetanová.
Řada bezdomovců totiž střídá nejen útočiště v rámci jedné lokality, ale i města samotná. „Každý podvědomě hledá místo, kde mu bude dobře. Pravdou ale také je, že mnoho bezdomovců jde tam, kde dostanou alkohol nebo drogy,“ poznamenala Smetanová.
Dvacetiletého Vladimíra, který na Lodní náměstí dorazil pro dotazník i potraviny, na ulici nepřivedly drogy, ale neshody v rodině. „Máma tlačila na tátu, aby mě vyhodil z domova. Hodně jsme se hádali, nakonec jsem musel pryč,“ vypráví o událostech z loňského léta.
Podzim a začátek zimy trávil na ulici, ale mnohem palčivější než chlad prý byly hodnotící pohledy ostatních lidí. „Nejhorší pro mě bylo, když si na mě lidé ukazovali prstem. Hrozně jsem se styděl,“ vypráví.
Výsledky sčítání v Litoměřicích51 bezdomovců, z toho 14 spalo venku, 21 na azylovém domě pro muže, 9 v azylovém domě pro ženy, 4 na noclehárně pro muže a 1 žena na noclehárně pro ženy, 2 osoby přespali v bytě u přátel, nebo příbuzných. |
Vladimírův příběh už však nabral lepší směr. Našel si práci a nyní žije na ubytovně. „Jsem na dobré cestě, ale nechci to zakřiknout. Cesta z ulice pryč je strašně těžká a jen málokdo ji zvládne,“ říká.
V Kadani napočítali 38 bezdomovců
Terénní pracovníci se vydali nejen na oblíbená místa bezdomovců v Litoměřicích a okolí, ale i do azylových domů a nocleháren. „Záleží na tom, koho jako bezdomovce vnímáme. Zda pouze lidi bez střechy nad hlavou, nebo i ty, kteří se uchýlili například do ubytoven, protože přišli o vlastní bydlení. My chceme sečíst všechny,“ uvedla Smetanová.
Podobná sčítání bezdomovců už v předchozích letech prováděla Naděje v Praze a Brně, letos s nimi pokračuje v Ústeckém kraji. Kromě Litoměřic se sbírají data také v dalších městech, kde má Naděje pobočky, tedy v Roudnici nad Labem, Lovosicích a Klášterci nad Ohří.
Kadaň už má sčítání za sebou, žije tam 38 lidí bez domova.
„Do sčítání jsme se pustili proto, že se touto problematikou dlouhodobě zabýváme a poskytujeme bezdomovcům řadu služeb. Chceme mít proto v ruce čísla, abychom tyto služby mohli lépe obhajovat na radnicích či při žádostech o dotace,“ říká Smetanová a dodává, že data mohou dobře posloužit i radnicím měst, kde se sčítání koná.
Ve velkých městech počty bezdomovců odhadují
Relevantní údaje o počtu lidí bez domova naopak zatím chybí ve velkých městech kraje. Děčínský magistrát má jen odhad, že se ve městě pohybuje 10 bezdomovců, v Chomutově je toto číslo šestkrát větší.
„Jejich počet mapují naši terénní sociální pracovníci a ověřujeme si ho i při pravidelném výdeji polévky pro bezdomovce,“ přibližuje metodiku chomutovského magistrátu jeho mluvčí Šárka Schönová. Ústeckým Centrem pomoci Samaritán prošlo loni 279 lidí, jde však pouze o data shromážděná Charitou ČR.
Ve městech, kde Naděje bezdomovce sčítá, se akce bude opakovat ještě v létě, aby se výsledky mohly porovnat.
„Odhadujeme, že v létě bude lidí bez domova víc. V zimě se totiž snaží najít nějaké bydlení, třeba přechodné u přátel. Ne každý člověk bez domova vypadá jako bezdomovec, mnohé byste na ulici nepoznali. A přibývá jich s tím, jak se sociální nůžky ve společnosti rozevírají,“ podotýká Smetanová.
