„S klukama jsme se domluvili, že uděláme památníček. Buď přímo na náměstí, nebo někde v Zámeckém parku. Další kluci udělají graffiti s jeho podobou za obchodním střediskem Máj,“ přiblížil organizátor akce Ondřej Kos.
Barkóci patřil ke koloritu města desítky let. „Byl známý už za komunistů. Ale nikdy neškodil,“ řekl o něm ředitel litvínovských strážníků Zdeněk Urban.
Po městě se vypráví, že Barkóci míval dům s hospodářstvím a dokud žila jeho matka, bylo vše v pořádku. Pak zemřel i bratr a on skončil na ulici. Jedni říkají, že ho o vše obrala příbuzná, jiní, že se o něj naopak rodina chtěla postarat, ale on neměl zájem.
Barkóci často chodil v různých uniformách, měl vždy dobrou náladu a byl pověstný protáhlým Ahóóój, kterým každého zdravil. Protože ho spousta lidí znala od mala, mnozí s ním soucítili a pomáhali mu. Na Facebooku mu kdosi zřídil i profil veřejně známé osobnosti, který si přidalo 2 500 lidí.
Muže našel pejskař u cyklostezky
„Byly časy, kdy jsem ho vzala k sobě i do bytu a dala jsem mu najíst a napít a nechala ho přespat. Měla jsem ho moc ráda a brala jsem ho jako dědu,“ svěřila se po jeho smrti na Faceboku například Monika Horváthová.
Senior Barkóci bydlel v litvínovské ubytovně UNO. V prvním lednovém týdnu spadl nedaleko od ní v mrazivém počasí do potoka. Promočený se doplazil sněhem na cyklostezku, kde ho našli strážníci. Záchranka ho pak odvezla do nemocnice.
Tuto nehodu ještě přežil, minulý týden se však do ubytovny nevrátil znovu. Když se neukázal dva dny, začali ho hledat strážníci. Nakonec jeho tělo objevil muž, který v sobotu venčil psa u cyklostezky, po níž Barkóci chodil od nádraží do ubytovny. Příčinu smrti určí až pitva, cizímu zavinění ale nic nenasvědčuje.
Na vzpomínku do Zámeckého parku se lidé svolali narychlo. Na soše u kašny pak pod Barkóciho fotkou zapálili desítky svíček, přidali i poslední cigarety a drobné, které mu byli zvyklí dávat. Organizátoři pak do restaurace Elixír umístili kasičku, aby do ní lidé mohli na vybudování stálého vzpomínkového místa přispět.
