„Jsem rád, že jsme dosáhli našeho cíle, na kterém jsme s naším týmem přes rok a půl intenzivně pracovali,“ reagoval na rozhodnutí soudu lídr iniciativy Ústí BEZ Hazardu Václav Pištora.
Spor o podpisyPro vyhlášení referenda bylo v Ústí nad Labem potřeba 7 500 podpisů dospělých obyvatel města. Organizátoři odevzdali 15. července petici s 7 690 podpisy. Magistrát kvůli chybám třetinu vyřadil a iniciativu vyzval k nápravě. Úředníci však organizátorům nesdělili, kde udělali chybu. Tím podle soudu nedodrželi zákon, a všechny podpisy tak platí. Iniciativa na výzvu města dodala další zhruba tři tisíce podpisů, magistrát je opět proškrtal a oznámil, že na vyhlášení referenda zbytek stále nestačí. Tyto dodatečné hlasy však vzhledem k nynějšímu rozhodnutí soudu byly nadbytečné, protože referendum se uskuteční už díky původním podpisům. |
Referendum skončilo u soudu poté, co magistrát neuznal třetinu z více než deseti tisíc odevzdaných podpisů, jež Pištora a spol. pod petici na podporu plebiscitu shromáždili.
Ústecký radní Pavel Dlouhý z ČSSD tehdy mluvil o „zpackaném referendu s chybnými a zfalšovanými podpisy.“
Jenže u krajského soudu po podnětu od iniciativy vyšlo najevo, že v první řadě chyboval ústecký magistrát a jeho úředníci.
Město totiž iniciativě informaci o kontrole podpisů a výzvu k odstranění chyb nepodalo tak, jak to žádá zákon o místním referendu.
„Výzva byla neurčitá. Navrhovatelé nevěděli, v čem konkrétně vady spočívají,“ uvedla mluvčí soudu Lenka Lasovská.
Město podá kasační stížnost a trestní oznámení
Iniciativa tak nedostala dostatečný návod, jak chyby odstranit. „Nejednalo se o výzvu podle zákona a nastoupila zákonná konstrukce, že pokud tato výzva neobsahuje zákonné náležitosti, předpokládá se, jako by nebyla vydaná,“ doplnila Lasovská.
Soud tedy neposuzoval, jestli magistrát podpisy na petici proškrtal oprávněně. Pouze konstatoval, že kvůli chybě magistrátu je třeba i vyškrtané podpisy považovat za platné.
„Rozhodnutí soudu nic nemění na skutečnosti, že téměř třetina odevzdaných podpisů byla chybná a v rozporu se zákonem,“ stojí si za svým radní Dlouhý.
Město může proti rozhodnutí o vyhlášení referenda podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. „Předpokládám, že magistrát bude chtít obhájit svůj postup a úředníci kasační stížnost podají,“ naznačil Dlouhý.
Tajemník magistrátu Jiří Javorčák potvrdil, že úřad stížnost připravuje. A nejen tu.
„Magistrát města Ústí nad Labem v současné době připravuje další právní kroky. A to jak kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, tak i trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli podezření z falšování podpisů na podpisových arších,“ uvedl.
O hazardu rozhodne volební účast a ochota hlasovat
Aby vyšší soud podobné rozhodnutí úplně zvrátil, však není zcela běžné. Pištora už se tak chystá blížící se referendum zpropagovat mezi voliči.
„V České republice je požadavek na účast přísný. Pokud má být výsledek referenda platný, musí se ho účastnit 35 procent voličů,“ upozornil aktivista.
K posledním komunálním volbám v Ústí přitom přišlo jen 33 procent voličů, navíc ne každý volič bude hlasovat i v referendu. Referendum by mělo proběhnout tak, že v každém volebním obvodě budou dvě místnosti a dvě komise - jedna pro volby a jedna pro hlasování o zákazu hazardu.
V celé České republice se referendum o hazardu pokusily vyvolat iniciativy v 16. městech. Kromě Ústí nad Labem se však nakonec uskuteční jen ve Štětí, Lovosicích, Praze 8 a také v Ústí nad Orlicí, kde ho vyhlásila sama radnice. V Ústeckém kraji naopak neuspěli s vyhlášením referenda o hernách aktivisté v Teplicích, Litoměřicích a Chomutově.
