"Na místě eventuálního povrchového areálu úložiště se ale znovu objevil. Budou ho snad chtít vystěhovat?" ptá se jedna z odpůrkyň jaderné skládky Jitka Kantová.
Své výhrady nedávno aktivisté předali ministru průmyslu Janu Mládkovi, teď postupně o problému jednají s dalšími politiky, hlavně poslanci a senátory. Obviňují totiž Správu úložišť radioaktivního odpadu, která místo pro hlubinné úložiště hledá, že se chová nekoncepčně a netransparentně.
"Chceme, aby se o problému mluvilo konečně veřejně," zdůraznila Kantová.
Argumenty proti úložišti shrnuje Lubenecké prohlášení. Upozorňuje, že ve světě tyto stavby stojí desítky miliard dolarů a že podle posledních plánů mají být v celé Evropě jen tři úložiště, takže není důvod spěchat.
"Vyvolává to dojem, že existuje něčí zájem, aby právě u nás skládka vznikla," říká Richard Kanta ze sdružení SOS Lubenec.
Odpůrci dokazují, že Čertovka není vhodná
Další argumenty se týkají geologické nevhodnosti lokality Čertovka u Lubence. Někteří odborníci upozorňují nejen na tektonické zlomy v blízkosti žulového masivu, do kterého se má úložiště vrtat, ale také na relativně malý objem masivu.
K tomu se přidávají obavy z ekologických škod. Vedle vzácného mloka v místě žijí i další chráněné druhy rostlin a živočichů a polovinu lokality tvoří přírodní park Horní Střela.
"Příprava je hodně zvláštní. Nikdo třeba neřeší, že u místa, kde se plánuje úložiště, je ochranné pásmo plynovodu, a naopak i úložiště musí mít své ochranné pásmo," popisuje další z problémů Kanta.
Podle harmonogramu má hlubinná skládka vyhořelého jaderného odpadu v Česku začít fungovat v roce 2065. Během 10 let se pro ni má vybrat vhodná lokalita. Vytipováno je zatím sedm míst, Čertovka je jediným, které zasahuje do území Ústeckého kraje.
