V Obrnicích tvoří Romové asi 40 procent z 2,5 tisíce obyvatel. Jak se tu žilo, než jste s integrací začali?
Neexistovala komunikace mezi dvěma skupinami obyvatel. Hodně lidí z většinové společnosti odcházelo a naopak došlo k přílivu romského etnika. Obec se dostávala do situace, kdy bychom nebyli daleko od stavu v Chanově či Janově. Tam se obec řítila. Nebyly tu žádné projekty, které by to řešily. Bylo to tu velmi nevraživé.
Jak se vám to podařilo zlomit?
Jako vzorek toho, jak se k sobě chováme, beru Obrnické slavnosti. To byl první krok. S těmi jsme začali. To byl první počin, kdy jsem říkala, že se musí lidé nějak potkat, představit třeba romskou kulturu. Vystupují tam například děti se svými tanci a ukazují, co dobrého v romské komunitě je. V současné době se slavností účastní pět set šest set lidí a jsou tam obě skupiny. Nikdy se nestalo, že by došlo k nějakému konfliktu.
Co normálnímu životu v Obrnicích pomohlo nejvíc?
Podle mého hodně napomohly projekty prevence kriminality. Jsou tu hlídky, kde chodí tři Romové a jedna "Neromka". Pořádáme příměstský tábor, taháme děti z ulice. Jsme zapojeni do projektu, kde v našich dvou domech máme domovníky. Jsou to Romové, kteří si váží, že mohou být nápomocni při hlídání domu. Na to navazuje spolupráce se školkou a školou, kde mají děti kroužky, projekty. Když se děti prezentují s obrázky, recitací, tak je vidí rodiče. Jsou pak na své děti pyšní a dál je podporují.
Co bude dělat sociální firma, kterou plánujete?
Zastupitelstvo už schválilo založení Technických služeb jako sociální firmy. V předmětu činnosti by měly například úklid obce, údržbu zeleně, provozování sběrného dvora, správu a údržbu bytového fondu. Jsou tady kolem lesy, je možné dělat údržbu v nich, dřevo zpracovávat na palivo a prodávat jej. Těch činností může být celá řada a práci mohou vykonávat právě ti s nejnižší kvalifikací a dlouhodobě nezaměstnaní.
Máte představu, kolik lidí může firma zaměstnat?
V době, kdy bylo motivační dělat veřejnou službu, do ní bylo zapojeno kolem 40 místních občanů. V rámci veřejně prospěšných prací se pohybuje číslo kolem třiceti. Líbilo by se mi, kdyby firma mohla zaměstnat 30 až 50 lidí. To by byl úspěch.
Jsou vedle nezaměstnanosti ještě další problémy, které chcete vyřešit?
Dá se dělat ještě hodně projektů v rámci společného života. Musí je ale podpořit legislativa. Potřebovali bychom třeba změnu zákonů v poskytování příspěvků na bydlení. V mnoha případech se z toho stal byznys s chudobou. Potýkáme se s problémy, které se týkají drog, to řeší třeba na základní škole. Objevují se i příznaky šikany. Ale protože všichni spolupracujeme, daří se nám to podchycovat a včas hledat řešení.
Jaký je tedy podle vás nejlepší recept?
Vidíme, že se musí vynakládat prostředky na potírání extremismu, musí se dávat peníze na zásahy policie. Bylo by vhodnější investovat je do programů, které pomohou vychovat další generaci, která bude mít pozitivnější přístup ke vzdělávání a k místu, kde bydlí. Nejsem zastánce migrace, která je velká. Když se Romové a sociálně slabí jen posouvají od města k městu, vyvolává to konflikty. Když se člověk neusadí na jednom místě, nezíská vztah k němu ani k sousedům.
