Ptáci, lišky i sovy. Zvířata si zvykla na život mezi paneláky

Ve městech se čím dál častěji objevují zvířata, která tady dříve nežila, anebo je to dávno. Možná se to někomu nezdá, ale třeba uvnitř Ostravy je hodně zeleně. Různé druhy ptáků tu snadno najdou potravu a cítí se bezpečně, říká Jan Mayer z ostravské pobočky Českého svazu ochránců přírody.

Ve městěch se stále více zabydlují i zvířata běžná z lesů a luk. | foto: Marie Šeredová

Spousta lidí vnímá Ostravu jako mrtvé a černé město. Jak ale uvedl Mayer, už dávno to není pravda.

"V Ostravě, ale i v jiných městech se čím dál častěji objevují druhy zvířat, které tady dříve nebyly. Anebo se po letech vracejí," řekl ochránce. Poštolky, straky, holubové hřívnáči, sojky, sovy, krahujci. Všechny už jste mohli zahlédnout ve městě i na sídlišti.

Koho potkáte i ve městech

Kalouse ušatého
Dnes už je městskou sovou. Hnízdí třeba v okrajových částech Ostravy. Na krátce posekaných trávnicích se mu dobře hledá kořist.

Poštolku obecnou
Desítky párů hnízdí na balkonech a v okenních truhlících. Jestli bude jejich snaha úspěšná, záleží na vstřícnosti obyvatel domu.

Lišky
Objevily se v parcích, na sídlištích a v Krnově také u supermarketu. Přicházejí za potravou. Zjistily, že ve městě ji seženou snadněji.

Zajíce
Přistěhovali se kvůli velkým zeleným plochám. Protože si mysleli, že jim tu nehrozí žádné nebezpečí. Lišky si je ale rychle našly.

A že je přibývání některých druhů zvířat ve městech docela rozšířeným jevem, potvrdil i Jan Kašinský ze Záchranné stanice v Bartošovicích na Novojičínsku.

"Příčin bude asi více. Prostředí v okrajových sídlištích se změnila. Kdysi vysázené stromy jsou dnes více než patnáct metrů vysoké. Lákají krahujce, ale i sojky, straky nebo holuby hřívnáče. Opuštěná hnízda osidluje kalous ušatý," popsal Kašinský.

Zajíce lákají travnaté plochy

Pukliny mezi panely a špatně přiléhající klempířské prvky zase vytvářejí vhodné prostředí pro netopýry.

Možná to zní jako pohádka, ale je to fakt. Po sídlišti dnes celkem běžně běhají zajíci, lasičky i hranostaji, všichni sem jdou za potravou.

"Zajíci sem přišli kvůli velkým zeleným plochám. Je to logické, zabrali jsme jejich teritoria - na loukách jsme postavili paneláky. Teď se vracejí a znovu osidlují místa, ze kterých jsme je vytlačili. Hlavně v noci, to je na sídlištích klid," řekl Jan Mayer.

Zajíci si patrně také mysleli, že jim tu nehrozí žádné nebezpečí. Jenže se přepočítali. "Liška si řekla: ´Co bych se honila po lese, když mám zajíce mezi domy,´ a šla," podotkl Mayer.

Na jižní Moravě se ve městě objevil šakal

Liškám se zalíbilo třeba v Krnově, kam nechodí jen za ušatými tvory. Objevily se v ulicích i u supermarketu. Zjistily, že hlavně během zimy ve městě seženou potravu snadněji než v přírodě. A protože to jsou zvířata velmi přizpůsobivá, s vidinou snadného nasycení potlačila vrozenou ostražitost a vydala se do ulic.

"Jen aby nám pak nehrozilo, že se sem vrátí skoro všichni. Na jižní Moravě se už objevil šakal," podotkl Jan Mayer s nadsázkou. Nicméně, soužití se (staro)novými přistěhovalci může být někdy skutečně složité.

Liškám se život mezi domy zalíbil.

Liška může být nositelem prašiviny a parazitárních onemocnění. Lidé by se k ní neměli přibližovat. A pokud jde o ptáky, obyvatelé domů musejí být hlavně trpěliví.

"Když se uhnízdí někomu v domě kalous ušatý, je to vážně těžké. Mláďata pískají celou noc, připomíná to chrčivé ječení. V noci je zvuk ještě výraznější. Člověk by ani neřekl, že je to pták," popsal ornitolog.

Kavky zase zjistily, že nemusejí hnízdit jen ve skalách, ale i v domech s výklenky. Rády využívají také nové panelové domy s větracími šachtami. A když pak mají mláďata, je to rachot.

"Jakmile kavky vylétávaly za potravou a mláďata se dožadovala pozornosti, byl z toho v Ostravě-Hrabůvce poprask. Lidi se ptali, kdy už ten kravál skončí a co se dá dělat proti tomu, aby kavky neřvaly. Opakoval jsem, že až se rozletí, bude klid. Je to zvláštní. Člověku už nevadí auta ani tramvaje, na to jsme si zvykli, ale zvuky, které ve městě neznáme, nám lezou na nervy," dodal Mayer.