"Volala mi paní Hatašová, že si s maminkou neví rady. Že jim courá po stacionáři, přesouvá věci a že se nedá zvládnout," líčila soudu ve středu Jana Askar, která před čtyřmi roky do stacionáře umístila maminku postiženou Alzheimerovou chorobou.
Když si pro matku po týdnu přijela, našla ji, jak chodí bez bot po špinavé podlaze a pak jde do postele. Její umělý chrup a brýle musela hledat v košících se zuby a brýlemi jiných klientů.
"Hrozný dojem je, když se kolem vás šourá stařeček a ptá se, jestli nemáte něco k jídlu," přidala u soudu další zážitek.
Více jich měl svědek, který ve stacionáři žil půl roku. U soudu se zdráhal svůj někdejší dočasný domov kritizovat. I tak z jeho slov vyplynulo, že mu tam vadil zápach, strava a že se mu ztratily nějaké věci. Zarazilo ho také vyúčtování za pobyt.
"Byly tam nesmysly. Třeba že jsem si kupoval holicí potřeby, i když jsem měl svoje, nebo plechovkové pivo, které nepiju," říkal špatně se pohybující důchodce.
Dostal jsem tam svrab, vylíčil klient
Při policejním výslechu byl před třemi roky otevřenější. "Byl tam smrad, nedalo se tam dýchat. Dostal jsem tam svrab, který jsem nikdy neměl. Lidé spali i na chodbách. Už bych se tam nikdy nechtěl vrátit," řekl například policistům.
Soud se táhne od prosince 2011. Svědci už líčili i mnohem otřesnější detaily (o zahájení soudu zde).
"Maminka po nás chtěla, abychom jí jídlo nechávali v posteli, jinak ho prý už nedostane. Když jsme přijeli na návštěvu a cokoliv vyndali, okamžitě to zhltala. Její sousedka, paní Klárka, se ptala, jestli nám něco nezbylo. Jídlo jsme začali vozit i pro ni. Lidé tam měli hlad. Když byla před smrtí v nemocnici, dostala se tam kvůli podvýživě a dehydrataci," vypověděla například jedna ze svědkyň.
V roce 2010 stacionář kontrolovalo ministerstva práce a sociálních věcí. Ústav nesplňoval víc než polovinu sledovaných kritérií. v areálu chomutovské nemocnice pak po deseti letech skončil.
Hlavní líčení s bývalou ředitelkou a hlavní sestrou Naděje 2000 pokračuje v pátek výslechy dalších svědků. Kdy celý proces skončí, není jasné. Soud potřebuje vyslechnout i další lidi, o kterých ale neví, kde nyní žijí.
